Studie zveřejněná v odborném periodiku Nature Communications se zaměřila na složení zubního kamene v nalezených kosterních pozůstatcích starých 2000 až 8000 let z archeologických nalezišť od Španělska po Litvu. Ze 37 zkoumaných vzorků se ukazatele dokládající konzumaci řas objevily ve 26 případech.
(Zubní kámen) slouží jako lapač pro veškerý materiál, který projde ústy, vysvětlila jedna z autorek výzkumu Karen Hardyová z univerzity v Glasgow. Právě proto se z něj podle vědců dá částečně dovodit, co našim předkům sloužilo jako potrava. Řasy a vodní rostliny přitom mají specifické, neobvyklé a komplexní chemické složení, které lze vystopovat relativně dobře.
Silně to naznačuje, že dávné populace si byly relativně dobře vědomy výživové hodnoty řas, domnívá se další spoluautor výzkumu Stephen Buckley z univerzity v Yorku. Konkrétně analýza ukázala, že lidé mimo jiné jedli červené, zelené i hnědé řasy, ale také sladkovodní rostliny příbuzné leknínům nebo tak zvanou mořskou kapustu, odborně katrán přímořský.
