Mezi nimi i Tadeáš Jursa. Je jediným chlapcem v jinak dívčím třídním kolektivu. Myslím, že si zvyknu, kluků je jinak ve škole dost, třeba na chodbách, řekl Jursa. Obor praktická sestra se rozhodl studovat kvůli zájmu o biologii. Pokud se mu bude ve studiu dařit, chce pokračovat i ve vysokoškolském studiu. Zdravotní školu chtěl studovat, i kdyby neměl možnost docházet do ní v místě bydliště, vybral by si třeba Jihlavu.

Odchodu za studiem by měl podle náměstka ředitele nemocnice Jiřího Běhounka nový obor bránit. Když zůstávají mladí lidé pracovat v místě studia, na Pelhřimovsku mohou chybět. Ze studií v jiných městech na Vysočině i v Jihočeském kraji se podle odhadu, který nemocnice má, vrací na Pelhřimovsko jen asi třetina absolventů. Všeobecných a praktických sester zaměstnává pelhřimovská nemocnice asi 340, uvedla její mluvčí Alexandra Knapová.

Nemocnice Pelhřimov, kterou stejně jako střední školu zřizuje Kraj Vysočina, poskytla novému oboru prostory a její pracovníci budou také vyučujícími. Učit bude i staniční sestra Anna Palánová, která pracuje na interním oddělení. Ve dvou odborných učebnách máme k dispozici modely dospělých pacientů a dva modely dětských pacientů, respektive kojenců. U dospělých pacientů vlastně můžeme trénovat všechny činnosti, které potom budeme v rámci praktické výuky na lůžkových odděleních nemocnice provádět. Dále máme modely odběrů krve, modely na zavádění močového katetru a máme model k nácviku první pomoci, řekla Palánová.

Výukové prostory vznikly v místě bývalého dětského pavilonu na ploše asi 400 čtverečních metrů. Jejich součástí jsou i cvičné nemocniční pokoje, pokoje demonstrující reálné vyšetřovny a zázemí pro studenty. Škola prostory částečně vybavovala svépomocí, přístroje musela nekoupit. Celkové náklady odhadl ředitel Tříska na 2,5 milionu korun. Získal na to i zvýšený příspěvek na provoz od zřizovatele.