Už pátou výzkumnou sezonu se zabýváme výzkumem takzvaného dlouhého domu kultury s lineární keramikou, která spadá do období 5200 až 5000 let před naším letopočtem. Zkoumali jsme jednak půdorys domu, ale také stavební jámu, z níž tehdejší obyvatelé brali hlínu na stavbu domu. Nález hrobu mezi domem a stavební jámou pro nás byl překvapením, uvedl Tóth.

Upřesnil, že lidé kultury s lineární keramikou, tedy z pravěkého období neolitu, měli různorodé zvyk související s pohřbíváním svých zemřelých. Regulérních pohřebišť známe málo, častěji byli mrtví pohřbívání v sídlištním prostředí, ať už v hrobových jámách nebo sídlištních objektech. Zatímco některé hroby jsou bez hrobových přídavků, jinde byly nalezeny například korálky nebo různé nářadí odlišené podle toho, zda se jednalo o muže nebo o ženu, uvedl vedoucí výzkumu.

Výzkumy v lokalitě Těšetice-Kyjovice začaly na konci 60. let minulého století, většina nálezů spadá do neolitického období. Geofyzikální průzkum z roku 2010 zjistil, že známky osídlení z tohoto období jsou na ploše 30 hektarů, samotné sídliště se rozkládá asi na 15 hektarech a zahrnuje asi 100 domů různých velikostí.

K výzkumu jsme si vybrali domy různých rozměrů. V západní Evropě se objevil model, podle něhož v nejmenších domech žili spíše lovci a v dlouhých domech zase lidé, kteří se věnovali hlavně zemědělství. Tento model se snažíme ověřit i v Těšeticích, dodal Tóth.

Výzkum přímo na nalezišti v tomto týdnu skončí, poté se budou mladí archeologové věnovat přírodovědným analýzám, budou zkoumat zbytky v nádobách a zjišťovat, co se v nich vařilo, případně pomocí radiokarbonové metody zkoumat, z jakých surovin byly vyrobeny nalezené předměty. Kostra dítěte, kterou dnes našli, bude podrobena antropologické analýze, bude zkoumat věk nebo případné nemoci dítěte, odborníci provedou i analýzu DNA.