Tento výsledek byl předpovídán na základě teorie a nepřímých experimentů. Žádná skupina (vědců) ale nikdy neprovedla přímý pokus, při němž by byla antihmota jednoduše upuštěna, aby bylo vidět, na kterou stranu se bude pohybovat, prohlásil fyzik Kalifornské univerzity a spoluautor studie Joel Fajans.

Náš experiment vylučuje další teorie, podle nichž by v gravitačním poli Země měla antihmota stoupat na základě 'antigravitace', uvedl Jonathan Wurtele, který působí rovněž na Kalifornské univerzitě a na studii zveřejněné v časopise Nature se také podílel jako spoluautor.

Experiment byl proveden v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve Švýcarsku vědci z mezinárodního týmu ALPHA. K pokusu použili antivodík, vyrobený v CERNu, který ve válcové vakuové komoře zachytili magnetickým polem. Poté magnetické pole oslabovali, aby antihmotu uvolnili a mohli pozorovat, jestli bude padat dolů, když na ni začne působit zemská gravitace. To se také skutečně stalo - antivodík se v daných podmínkách choval stejně jako vodík.

Agentura Reuters podotkla, že experiment potvrdil teorii relativity jednoho z nejvýznamnějších fyziků všech dob Alberta Einsteina.

Antihmota je zrcadlovým protikladem hmoty. Částice atomu, jako jsou protony a elektrony, mají odpovídající antičástice. Zatímco elektrony mají záporný náboj, antielektrony, neboli pozitrony, mají náboj kladný. Protony jsou kladně nabité, antiprotony záporně. Potká-li se částice s antičásticí, anihilují, tedy zaniknou.

Na základě současných teorií při velkém třesku, jímž se zrodil vesmír, vzniklo stejné množství hmoty a antihmoty. Zatímco však hmota se stala základem všeho, co existuje, antihmota podle všeho prakticky zmizela.