Projekt CTRL+V je unikátní v tom, že má sympoziální charakter, považuji to za nejvyšší formu uměleckého setkání, řekl Kladívko. Každý z devíti umělců pracoval na svém portrétu v průměru sedm až 12 hodin, řekl ČTK jeden z autorů Filip Pojer. Předlohou všem byla jedna fotografie ženy, každý ji zpracoval jiným stylem. Byl to experiment, ale dopadl nad očekávání, řekl Pojer.

Poděbrady, kde letos pracovali umělci z Česka a Slovenska, jsou podle Kladívka spolu s Nymburkem místem, kde se s každým dalším ročníkem daří vytvářet skutečné galerie ve městech. Funguje tam historicky velmi dobrá spolupráce, výborně se festival osvědčil i v Mladé Boleslavi, kde sice zatím nejsme tak dlouho, ale díky spolupráci s nadačním fondem si tam můžeme dovolit uspořádat akci až na světové úrovni, doplnil Kladívko. Příští rok by se podle něj mohl festival vrátit i do Kutné Hory, kde byl před několika lety. Na pořadatele se obrací i další města, která by se chtěla zapojit.

Organizátoři podle Kladívka ustupují z doprovodných programů, které bývaly v každém městě. Objem peněz, který nám před pěti lety stačil, už dnes náklady zdaleka nepokryje, proto jsme si stanovili priority, většinu prostředků chceme věnovat spíš na vznik děl, řekl Kladívko. Dalším trendem je podle něj snaha o větší zapojování žen. Třeba příští rok chceme v Boleslavi udělat festival fifty–fifty, chceme pozvat čtyři holky a čtyři kluky, doplnil Kladívko.

V Nymburce vznikly v červnu čtyři velkoformátové malby, například na stěně závodu společnosti Nymwag nebo na stěně učiliště. V minulých letech se účastnila i další středočeská města, například Lysá nad Labem, Kutná Hora nebo Benátky nad Jizerou. Od roku 2016 zanechali umělci ve městech desítky takzvaných muralů. Některé zůstávají trvalou součástí veřejného prostoru, některé umělci v dalších ročnících akce přemalují. Na plochách vznikají klasické malby, graffiti, street art, ale i instalace, zastřešujícím pojmem tak už podle Kladívka není jen street art, ale spíš urban art, tedy městské umění.