Realizace navrhovaného nařízení vlády nepřinese podle ministerstva kultury žádné nové nároky na státní rozpočet, všechny navrhované kulturní památky jsou v dobrém technickém stavu, popřípadě se na jejich obnově lze podílet prostřednictvím existujících památkových programů ministerstva kultury. Dlouhodobou snahou ministerstva kultury je zařazovat do vyšší hodnotové kategorie národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek.
V současnosti je podle Národního památkového ústavu v Ústředním seznamu kulturních památek zapsáno téměř 500 národních kulturních památek. Jsou mezi nimi jak památky nejstarší, k nimž patří třeba archeologické naleziště Dolní Věstonice, tak třeba památky středověké, jako jsou Karlův most, Anežský klášter, hrad Pernštejn či soubor gotických soch z období krásného slohu. Patří k nim i památky novověké, například vila Tugendhat v Brně nebo čistírna odpadních vod v Bubenči, a památky z konce 20. století, mezi nimiž je například hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce.
Národní kulturní památka je kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa.