Skladatel Hans Krása představení nacvičil s malými židovskými vězni po své deportaci do Terezína. V době míru a blahobytu si těžko dovedeme představit, v jakých podmínkách opera vznikala, ale velice přesně se ze vzpomínek bývalých vězňů dozvídáme, jaký význam pro ně opera měla, uvedl Roubínek. Finální část opery zlidověla tak, že jí znal v ghettu každý. O její oblibě svědčil fakt, že i přesto, že se muselo obsazení rolí vzhledem k deportaci měnit, hrála se v Terezíně pětapadesátkrát.

V 90. letech minulého století operu nacvičili Zdena a Václav Fleglovi s Dismanovým rozhlasovým dětským souborem. Představení pak uváděli opakovaně po celém světě. Vrací se zlo do lidí, snahy okupovat území nebo národ a vždycky to odskáčou děti. Je potřeba před tím varovat. Důsledky jsou strašné, paralely jsou zjevné, je potřeba odkaz terezínských dětí, které zemřely příliš brzo, nést dál a myslet na něj, řekla ČTK Zdena Fleglová.

Zkoušky v ghettu byly pro děti vzácné. V tomto prostoru mohly sejmout židovskou hvězdu, mohly zapomenout, že jsou pouhým číslem, byly uváděny pod jménem a danou rolí, řekl ČTK Václav Flegl. Legendární příběh vítězství dobra nad zlem soubor a orchestr gymnázia z německého Wülfrathu, vzdáleném šest hodin cesty od Terezína, nacvičoval od začátku roku 2022. Seskupení 50 studentů a pedagogů operu následně uvedlo mimo jiné v lotyšské Rize či v Izraeli, kde ji odehrálo společně s přeživším Zvi Cohenem. Dokument o něm dnes zhlédli diváci před uvedením samotné opery. Skladatel Krása zemřel v roce 1944 v Osvětimi.

V současnosti nese Brudibár jasné protiválečné poselství, opera se dočkala mnoha inscenací po celém světě. Kromě původní české verze existují i anglická (premiéru měla v listopadu 1977 v kanadské Ottawě), německá (premiéra v roce 1985) nebo hebrejská.