Nejsem schopen napsat více než jednu za rok. Když zkusím druhou, tak je vždycky tak pitomá, že ji sám vyhodím. Zůstává jen jedna ročně, uvedl Křivánek, z jehož pera vyšlo už 12 různých příběhů. Každý je o jiném zvyku či tradici. Ta poslední, která zatím není v knižní podobě, vychází z tradic svaté Barbory. V nejnovější pohádce se skrývá poučení pro malé i velké, aby netrávili tolik času na telefonech a počítačích, ale byli víc se svými nejbližšími. Mám trochu pocit, že ty pohádky nepíšu já, že ke mně nějak přicházejí, doplnil spisovatel, který se zabývá obdobím adventu dlouhá léta.

Do školy i jiných zařízení jezdí Křivánek 11 let. Letos četl své příběhy 33krát. Nejnovější pohádku si poslechli i žáci v základní škole v České Kamenici na Děčínsku. Ta pohádka se mi líbila a musím říct, že si jí budu pamatovat až do konce života, řekl ČTK po vyslechnutí příběhu Jan Hudec z pátého ročníku. Několik dětí příběh zaujal natolik, že si zakoupili i knihu. Někteří se slovy, že si ji rádi přečtou během čekání na Ježíška.

Advent je podle Křivánka v Čechách, na Moravě a částečně také na Slovenku pro lidi daleko důležitější než pro většinu obyvatel na celém světe. Je to zvláštní. My ten advent opravdu hodně prožíváme a máme tady zdaleka nejvíc zvyků, uvedl spisovatel, který tak má stále řadu témat, o kterých může psát. Přislíbil, že i příští rok napíše další příběh.

Jeden zvyk Křivánkovi však stále uniká. Jde o zvyk na svatého Ambrože. V noci na 7. prosince čeká u kostela muž se špičatou vysokou čepicí a prořízlým jutovým pytlem plným dobrot. S východem první hvězdy se k němu sbíhají děti z celé vesnice, které honí s pometlem v ruce. Jak běhá, tak mu dírou padají dobroty a děti se snaží dobrotu sebrat, ale platí to, jen když jí dokážou sebrat dřív, než on je doběhne a praští je pometlem, přiblížil podivný zvyk Křivánek. Nikdo neví, kde se tenhle zvláštní zvyk vzal. Tuhle tradici jsem ještě nezpracoval, poznamenal.

Ačkoliv spisovatel šíří o různých zvycích, tradicích a celkově o adventním čase povědomí, kde se dá, sám v předvánočním čase zvyky příliš nedodržuje, protože je předčítáním velmi vytížený. Už bych si zase pomaličku začal užívat advent tak, jak by se užívat měl - v klidu, tichu a temnu, a nelítal jako blázen, řeklspisovatel. A dodal, že ještě nechce s jistotou říct, zda letošní čtení byla jeho poslední. Uvidím, jestli to dokážu, protože říkat ne je strašně těžké, uzavřel.