Burschenschaft, česky buršáci, měl v českých zemích desítky spolků, které vznikaly v druhé polovině 19. století nejdříve při vysokých školách a později i při středních školách. Byl to studentský spolek, jehož členové vyznávali kamarádství, dobré pivo, německý nacionalismus a šermířské souboje, uvedl historik ústeckého muzea Martin Krsek. Na fotografii si lze u řady postav všimnout zjizvených tváří, což jsou právě stopy po šermířských zápasech. Buršáci byli na své jizvy náležitě hrdí a často je po souboji drásali, aby se po zhojení jizva ještě zvýraznila, doplnil Krsek.

Burschenschaft byl výraznou součástí německé kultury v Čechách. Při slavnostních příležitostech nosili členové specifickou uniformu s kordem a jednotlivé spolky se odlišovaly barvami šerpy. Pro svůj velkoněmecký nacionalistický postoj se často dostávali do konfliktu s reprezentanty českých nacionálních kruhů. Konec těchto studentských spolků nepřišel překvapivě se vznikem Československa, ale až s jeho okupací, neboť nacisté zrušili svobodný spolkový život bez výjimek, uvedl historik.

Snímek o rozměrech 28krát 18 centimetrů pořídil fotoateliér Kempf a Paulus z pražských Vinohrad. Do domku v Choraticích se zřejmě dostal jako památka tamního obyvatele na vysokoškolská studia v Praze a dotyčný bude zřejmě také jedním ze zachycených členů. Do muzea jej přinesla současná majitelka domu Zdena Volavková.

Hnutí mohlo být pro svou problematickou minulost obnoveno se svolením spojenců až v 50. letech 20. století a v Německu a Rakousku existuje dodnes, včetně spolků, které se odkazují na vznik v českých zemích. V expozici ústeckého muzea Naši Němci si mohou návštěvníci prohlédnout buršácký kord s leptanou čepelí, charakteristickou čepici i karikaturu buršáka s jizvou na tváři v podobě keramické pokladničky vyrobené ústeckou firmou Maresch kolem roku 1910.