Když jsem začal připravovat celou inscenaci, tak to bylo velké trápení, přijít na ten klíč. Nakonec jsem zvolil takovou cestu, která je tenkým ledem, ale mě to bavilo, a hlavně to bavilo zpěváky. Ten klíč je vlastně taková rovnice, naivní libreto rovná se naivní divadlo. Rozhodli jsme se, že to budeme inscenovat, jako by to bylo divadlo z konce 19. století se vším všudy. Včetně malovaných kulis, včetně realistických kostýmů a včetně archaického ilustrativního herectví, řekl režisér Havelka.

Samozřejmě ke Smetanovi chováme velkou úctu, takže ironický přístup opouštíme ve chvílích dojemných árií, těch krásných prokomponovaných ansámblů, kde je hudba tak krásná, že rušit ji nějakou ironií nebo nadsázkou je zbytečné. Je to taková oscilace mezi úctou ke Smetanovi a ironickým přístupem k libretu, dodal Havelka.

Smetanova předposlední opera Tajemství, která vznikla v době, kdy už byl skladatel hluchý, patří mezi jeho nepříliš často uváděná díla. Základem komické opery je dlouholetý spor dvou rodin, Kalinů a Malinů. Kalina chce ukázat, že není takový chudák, za jakého jej kdysi měl Malina, když mu odmítli dát za ženu Malinovu sestru Rózu. Situace se zkomplikuje zejména tím, když se do sebe zamilují jejich potomci, Blaženka Malinová a Vít Kalina.

Smetana operu dokončil v červnu 1877 a o rok později uvedl operní soubor Královského zemského českého divadla v Praze její premiéru v budově Nového českého divadla. Národní divadlo operu uvedlo až v den prvního výročí skladatelova úmrtí, 12. května 1885.

Dílo hudebně nastudoval Robert Jindra. Mám radost, že můžu pracovat na inscenaci, která se dá vzít jako nadsázka. Dává mi to prostor konečně realizovat tu hudbu tak, jak ji Smetana myslel. Je tam humor, folklór, ale i něžnost, vášeň a láska. Je tam všechno, to dílo je dokonale napsané. Tajemství považuji dokonce za vrchol Smetanovy tvorby, řekl dirigent.

Dojem realistického divadla 19. století navodí tradiční kulisy i kostýmy. Velké kulisy hostince nebo kostela ručně namaloval Martin Černý, kostýmy vytvořila Barbora Maleninská. O choreografii se postarala Jana Hanušová, sbormistrem je Lukáš Kozubík. Dramaturgem, a zároveň představitelem postavy Bedřicha Smetany ve hře je Beno Blachut mladší.

Inscenace je součástí oslav Roku české hudby 2024 a připomíná též letošní 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Kromě premiér a prvních repríz v Národním divadle ji soubor odehraje na Smetanově Litomyšli v sobotu 22. června.