Nevýraznější je určitě Bratříčku, zavírej vrátka. Modlitba pro Martu souvisí s okupací, ale neřekl bych, že je to úplně bezprostřední reakce na 21. srpen, pro mě je to spíše takové obecnější téma ztráty svobody a národní hrdosti, řekl ČTK Petr Korál.
Ondřej Bezr za největší hit z doby invaze považuje satiru Běž domů, Ivane, jejímž autorem je spoluzakladatel Divadla Na zábradlí, hudební skladatel Jaromír Vomáčka. Z dnešního pohledu to je slabomyslný popěvek, ale byla to písnička srozumitelná všem, kdežto Bratříčku, zavírej vrátka je poezie, která v té době oslovila mladé lidi, ale neměla zdaleka takový dosah, sdělil.
Za nejvýznamnější skladbu vztahující se k srpnu 1968 Miloš Skalka považuje Modlitbu pro Martu, která podle něj sehrála důležitou roli i v roce 1989 a dalších měsících, kdy se stala jakousi národní hymnou. Kdybych měl ale jmenovat jedinou písničkou v souvislosti s 21. srpnem 1968, tak bych jmenoval Krylovo Bratříčku, zavírej vrátka, řekl Skalka.
Píseň Bratříčku, zavírej vrátka napsal Kryl spontánně pod dojmem příjezdu vojsk Varšavské smlouvy hned v noci 22. srpna. Album se stejným názvem vyšlo v březnu 1969, ještě před nástupem normalizace. Na podzim téhož roku odešel Kryl do exilu.
Pokud vím, první náklad desky se prodal, byl hotov i dotisk, ale ten už nešel do obchodů a zůstal na skladě a někdy v polovině sedmdesátých let byl zlikvidován. Tehdy jsem dělal na brigádě ve vydavatelství Panton, takže jsem na vlastní oči viděl, jak přivezli na dvůr cirkulárku a celé krabice desek přeřezávali na půlky, vzpomínal před časem hudební publicista a rozhlasový dramaturg Josef Vlček.
Autoři skladby Modlitba pro Martu Jiří Brabec a Petr Rada její text postavili na citaci Jana Amose Komenského Vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí. Píseň se pod názvem Modlitba na podzim 1968 objevila v televizním seriálu Píseň pro Rudolfa III a o rok později vyšla na desce Songy a balady. V novém cenzurovaném vydání z roku 1970 z vinylu zmizela a Kubišové režim na téměř 20 let zakázal veřejné vystupování. Textař Rada emigroval a v hudební branži zůstal jen skladatel Brabec.
K satirické skladbě Dobře míněná rada, která je kvůli první větě refrénu známá pod názvem Běž domů, Ivane, Vomáčka napsal hudbu i slova a sám ho nazpíval. Popěvek zlidověl, pro manžela Yvetty Simonové a autora hitu Václava Neckáře Lékořice to však v následujících letech znamenalo zákaz umělecké činnosti.
Problémy se svým repertoárem měli i další popoví zpěváci. Skladatel Petr Ulrych známý především z působení s kapelou Atlantis napsal píseň Zachovejte klid! pod dojmem výzvy, která se hned ráno 21. srpna ozývala z rozhlasových ampliónů. Skladba se stala důvodem Ulrychovy omezené koncertní činnosti a skutečnosti, že jeho deska Odyssea natočená v roce 1969 vyšla až v roce 1990.
Zpěvák, kytarista, muzikálový herec a hudební skladatel Karel Černoch v roce 1969 vyhrál Bratislavskou lyru se skladbou Píseň o mé zemi, která se původně jmenovala Proč jsi to udělal? Černoch měl dva roky zákaz vystupování v médiích a návrat mu byl povolen až po zpytovací sebekritice, kterou mu nařídil tehdejší komunistický režim.
Píseň Zdeňka Marata v podání Heleny Vondráčkové Přejdi Jordán posrpnová cenzura zase vyhodnotila jako výzvu k emigraci a zařadila ji na index. Cenzorům se nelíbil ani apel Karla Gotta Hej, páni konšelé, který zazněl na Bratislavské lyře na začátku července 1969.
Mnoho umělců obvykle reaguje na společenské dění kolem. Tak jako se to děje dnes, tak to bylo i v srpnu 1968, kdy k nám pronikla okupační vojska. V té době tedy logicky vzniklo mnoho písní, které se k dané situaci vyjadřovaly tu více, tu méně otevřeně. A mnoho písní z té doby zůstalo nezaznamenaných či jinak nezachycených, protože byly například pouze součástí koncertů, nebo prostě neměly to štěstí a hudební historie na ně takříkajíc neukázala, upozornil hudební publicista Jaroslav Špulák.
