Děj filmu se hodně soustředí kolem Bedřichova osobního až intimního života, kolem jeho problémů se ženou Betty, protože jejich vztah byl komplikovaný. Také se věnuje jeho vztahu s Eliškou Krásnohorskou a nemoci, kdy fatálně ohluchl. Je tam vykreslený jako chlap se svými potřebami, není to jenom ten člověk, ze kterého si všichni sedají na zadek. To je důvod, proč ho v příběhu tvůrci 'odkošatí', protože před Bedřichem neklečí na kolenou s přehnanou úctou, řekl ČTK Neužil.

Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli a zemřel 12. května 1884 v Praze. Oslavy Roku české hudby a souvisejícího projektu Smetana200 se konají od začátku roku. Dosud se přihlásily desítky profesionálních i amatérských hudebních institucí z celé ČR. V kalendáriu na webu projektu je nyní zařazeno více než 600 akcí a další přibývají. Vedle operních představení a koncertů klasické hudby připomínají Rok české hudby také divadelní či taneční představení, výstavy a přednášky. Zastoupena je také populární hudba nebo muzikál.

Za Rok české hudby je považovaný každý rok zakončený číslem čtyři. Bývá věnován české hudbě, protože na něj připadají výročí Antonína Dvořáka (1841-1904), Leoše Janáčka (1854-1928), Bohuslava Martinů (1890-1959) nebo Josefa Suka (1874-1935). Ústředním motivem letošního Roku české hudby je oslava 200 let od narození Bedřicha Smetany.

Za konceptem komunikační kampaně stojí textařka a tvůrkyně Alžběta Charvátová, která je zároveň autorkou ústředního sloganu Hudba jsme my. Charvátová je také autorkou ideového konceptu reklamních spotů pro televizi a rozhlas, k jejichž vzniku přizvala režiséra Jakuba Jiráska. Výraznou součástí vizuální prezentace Roku české hudby a Smetana200 jsou ilustrace od ilustrátora Patrika Antczaka. Ústředním motivem je portrét Smetany, který je na tiskových materiálech, reklamních předmětech či v krátkých videích. S upoutávkami na Rok české hudby a Smetana200 se setkají posluchači rádií. V produkci studia Soundsquare pode vedením mistra zvuku Jana Martínka vznikla série rozhlasových spotů, jejichž protagonisty jsou Iva Bittová a Vojtěch Dyk.

Hold slavným, úspěšným či naopak začínajícím a nadějným českým hudebníkům a hudebnicím vzdají také fotografky Štěpánka Stein a Vendy Mlejnská. Jejich projekt Allegro Forte zachycuje více než 20 domácích interpretů a interpretek klasické hudby v Praze i v regionech. Výstavu představí 9. června v Litomyšli, k vidění bude také v Praze.

Rok české hudby 2024 podpořilo ministerstvo kultury 200 miliony korun a tematicky navázané projekty téměř stovky žadatelů dotacemi v hodnotě 88,5 milionu korun.