Historik: Odbojáři popravení nacisty v Německu jsou v ČR nedocenění

Berlín - Česká republika, česká společnost i čeští odborníci se jen málo zajímají o osudy československých odbojářů, které nacisté v Německu popravili a kteří stále čekají na navrácení jména. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to prohlásil historik Jan Boris Uhlíř, který se tomuto tématu dlouhodobě věnuje a který v německé metropoli připravil českou část výstavy o českých obětech v berlínské věznici Plötzensee. Také Tomáš Filip, jehož pradědeček generál Václav Ždímal byl popraven v září 1942 v Plötzensee, řekl ČTK, že česká společnost má vůči odbojářům velký dluh.

Redaktor RN 20.07.2023 12:01:00 1x
Historik: Odbojáři popravení nacisty v Německu jsou v ČR nedocenění

Hodnocení

100%

Čeští odbojáři, které nacisté věznili a vraždili mimo území Protektorátu Čechy a Morava, tak dnes zůstávají tak trochu ve stínu heydrichiády, což bylo období teroru po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy na podzim 1941 a po atentátu na něj na konci května 1942.

Já si velmi vážím všech, kteří položili své životy v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale když se podíváme, jak je toto jméno každý rok prezentováno, tak jsou k tomu stále stejní lidé, kteří to komentují, pořád stále stejné fotografie, nic nového se k tomu už v podstatě nenajde, řekl Uhlíř. Jinými slovy, mohli bychom se posunout od Heydricha někam dál. A já se domnívám, že zrovna toto téma se nabízí, uvedl o českých odbojářích zavražděných na území třetí říše.

Odbojáři neumírali za své hodnoty a národ jen na území protektorátu, ale také na popravištích v Drážďanech, Vratislavi, Frankfurtu nad Mohanem, Stuttgartu, Mnichově nebo Vídni. V Berlíně tento týden začala výstava, která připomíná památku 667 československých občanů, které nacisté zavraždili v Plötzensee. Na 613 těchto obětí bylo podle Uhlíře prokazatelně popraveno právě za odboj.

Smrt v Plötzensee dostihla jak zcela obyčejné lidi, tak sokolské představitele, odbojářské špičky nebo generály. V Česku skutečně známou obětí z Plötzensee dosud zůstává jen komunistický novinář Julius Fučík, ze kterého československá komunistický režim učinil po válce legendu a přední postavu své ideologie. Ostatní zůstávají stranou včetně generála Bedřicha Homoly, který byl vrchním velitelem Obrany národa, což byla vojenská odbojová organizace.

Dalším z šesti popravených československých generálů v Plötzensee byl Václav Ždímal. Ždímal za první světové války prošel na východní frontě legiemi, účastnil se bitvy u Zborova a bojů s bolševiky na Transsibiřské magistrále a za mobilizace v roce 1938 velel dělostřelectvu jednoho z hraničních pásem. Po obsazení Československa německou armádou se zapojil do oboje a stal se jedním z oblastních velitelů Obrany národa. Zatčen byl na konci roku 1939 a 2. září 1942 popraven gilotinou.

Je třeba si na rovinu říct, že ani dnes nejsou osudy československých odbojářů objevovány z české strany a její iniciativy, nejsou to české vědecké instituce ani armáda České republiky, řekl Filip s poukazem na to, že jen v Plötzensee zabili nacisté šest československých generálů. Faktem je, že tento historický výzkum a (berlínská) výstava jsou součástí širšího zkoumaní moderní německé historie ze strany německých instituci, jsou plně placeny německou stranou včetně bádaní českého historika v archivu gestapa v Praze, uvedl.

Historik Uhlíř k tomu řekl, že žádná česká instituce si toto téma nevzala za své a že německá strana hledala v Česku partnera neúspěšně pět let. Když jsem začal spolupracovat s Památníkem německého odboje, tak jsem v uvozovkách byl soukromníkem, řekl. Považuji toto téma za velice podstatné, abychom těm lidem vrátili tváře a jména a abychom o jejich osudech hovořili v České republice zcela otevřeně, uvedl.

K tomu, že českoslovenští odbojáři popravení v nacistickém Německu stojí na okraji pozornosti, vedlo několik faktorů. Problém je hlavně v tom, že materiál, který nám Německá demokratická republika předala v roce 1957 a později Sovětský svaz v letech 1966 a 1967, byl v podstatě nepřístupný až do roku 1990, řekl Uhlíř. A když se zpřístupnil, tak o něm historikové nevěděli, případně o něj nejevili zájem. Navíc ten materiál je velice obsáhlý a v podstatě na základě studia o každé popravené osobě nebo osobnosti, chcete-li, by se dal napsat buď velký článek, nebo možná i kniha, řekl.

Materiálu je tolik, že digitalizace by podle Uhlíře znamenala pro tým lidí roky práce. Já jsem udělal v uvozovkách jenom 65.000 skenů, řekl. Dokumenty navíc nejsou v dobrém stavu a rozpadají se. To je další věc, o kterou by se stát měl postarat bez ohledu na to, v jaké jsme dnes finanční situaci, a bez ohledu na to, jestli je válka na Ukrajině, uvedl s tím, že pokud se takto cenný fond nepodaří uchovat, budeme příštím generacím pro smích.

O velkém dluhu společnosti k odbojářům hovořil i Filip. Německý nacistický režim v Plötzensee fyzicky zlikvidoval své odpůrce, československý komunistický režim na něj navázal a aktivně se 40 let snažil o vymazáni odkazu odbojářů a demokratickému českému režimu trvalo dlouhých 30 let, než tyto lidi a jejich příběhy začal znovu pro sebe objevovat, řekl. Změna k lepšímu je, že tady stojíme, že tato výstava bude zapůjčena i do Čech. Věřím, že stojíme na počátku změny a že vzniká společenská poptávka po tom dozvědět se o víc o sobě samých skrze příběhy našich předků, kteří se pro naši svobodu a demokracii obětovali, dodal.

V obrat k lepšímu věří i Uhlíř, který v této souvislosti zmínil cestu premiéra Petra Fialy do Berlína loni v květnu. Návštěva památníku v Plötzensee byla tehdy prvním bodem Fialovy návštěvy, během které jednal se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a kancléřem Olafem Scholzem.

Zdroj: ČTK
Ohodnoťte počtem hvězdiček.