Nejčastěji mají dlužníci závazky po splatnosti u nebankovních subjektů - jsou to například krátkodobé půjčky nebo nákupy na splátky. Následují bankovní úvěry po splatnosti a dluhy související s bydlením, jako jsou nájmy a energie.
Průzkum ukázal, že 35 procent závazků po splatnosti tvoří dluhy od 50.000 do 100.000 korun. Dluhy do 50.000 korun a nad 100.000 korun mají shodný podíl 32 procent. Polovinu dlužníků, kteří mají závazky po splatnosti za víc než 100.000 korun, tvoří lidé starší 65 let.
Inflace a obecně nepříznivá ekonomická situace vedou k meziročnímu zvýšení podílu lidí, kteří nezvládají pravidelně splácet své závazky. Alarmující je především vysoký podíl lidí v důchodovém věku s nesplácenými dluhy přes 100.000 korun, kteří mají jen velmi omezené možnosti zvýšení svých příjmů, aby mohli své závazky uhradit, upozornila generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.
Dluhy po splatnosti mají nejčastěji lidé zaměstnaní v zemědělství a lesnictví. S odstupem následují lidé pracující v obchodu a ve službách a zaměstnanci ve stavebnictví.
Nejčastější příčinu nesplácení závazků je ztráta zaměstnání, uvádí ji 38 procent dlužníků. Ztráta zaměstnání přitom postihuje především lidi se základním a středním vzděláním a ve větší míře ženy než muže. Jako druhou nejčastější příčinu nesplácení závazků dlužníci označují vysoké splátky úvěrů, uvedlo to 17 procent lidí. Pro 16 procent je hlavním důvodem nesplácení nemoc dlužníka nebo člena rodiny.