Jsme si vědomi, že současný systém nastavení rozpočtového určení daní pro kraje není optimální, vytváří určité nespravedlnosti, řekl Jurečka. Byli bychom rádi, aby na změnách parametrů byla shoda celé Asociace krajů. To se zatím nepodařilo, je proto třeba o tom dál jednat, hledat řešení, dodal.

Zlínský kraj navrhl zvýšit podíl krajů na sdílených daních na 10,81 procenta ze současných 9,78 procenta. Zvýšení podílu mělo podle návrhu obsahovat pravidelnou platbu čtyř miliard korun na silnice druhých a třetích tříd. Zbývající část měly tvořit dodatečné finance pro kraje, aby bylo možné vyrovnat rozdíly mezi nimi a zároveň si žádný z krajů nepohoršil proti současným příjmům.

Ministerstvo financí vyčíslilo dopad navrhované změny rozpočtového určení daní na státní rozpočet na 12 miliard korun v roce 2024 a 13 miliard korun v roce 2025. Vzhledem k negativnímu dopadu na rozpočet zaujalo k návrhu negativní stanovisko.

Na negativní rozpočtové dopady upozorňovali ministři i před jednáním vlády. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zdůraznil, že státní rozpočet v současnosti neumožňuje zvýšit objem peněz určený pro kraje. Systém rozdělování peněz v takovém případě vždy bude pro některé regiony výhodnější než pro jiné.

Můžeme se bavit o nějaké velmi minimalistické částce, která by to nějakým způsobem podpořila ze státního rozpočtu. Ale to, co tam je teď předloženo, že kraje se dohodnou, stát dosype 12 miliard a kraje budou spokojené, tak to je mimo reálné možnosti státního rozpočtu. Nedovedu si představit, že by na tom byla koaliční shoda, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministerstvo vnitra upozornilo, že stejné změny, jaké navrhuje Zlínský kraj, předložila i skupina poslanců opozičního hnutí ANO jako pozměňovací návrh k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Sněmovní rozpočtový výbor i Sněmovna jako celek návrh odmítly. Hejtmanem Zlínského kraje je Radim Holiš (ANO).

Zákon o rozpočtovém určení daní stanovuje rozdělení peněz vybraných na takzvaných sdílených daních mezi stát, kraje a obce. Další pravidla potom nastavují rozdělení peněz mezi jednotlivé regiony. Mezi sdílené daně patří DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob.