V poklesu sklizně jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, se podle ovocnářů odrazilo především meziroční snížení ploch sadů. Přes zimu sadaři vykáceli 11 procent jabloňových sadů a jejich výměru snížili na 5236 hektarů. Podle ovocnářů to představuje výpadek sklizně asi 10.000 tun. Sadaři ke kácení přistoupili kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a dlouhodobé ztrátovosti pěstování. Ovocné stromy na polích nahrazují rentabilnější plodiny, například obiloviny či řepka, řekl dříve ČTK předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Loni se v Česku sklidilo nadprůměrných více než 138.000 tun jablek.

V nižším výnosu jablek se podle Krškové odrazilo i chladné jarní počasí, které způsobilo poškození malých plůdků a následný silnější propad zejména u skupiny odrůd Jonagold a Red Delicious. V některých oblastech se vyskytly kroupy a delší periody suchého a velmi teplého počasí, uvedla k negativním vlivům na úrodu v letošním roce. Zářijový odhad sklizně podle ústavu potvrdil předchozí odhad k polovině června, který predikoval sklizeň jablek přes 102.000 tun.

Na rozdíl od jablek by mohla být úroda hrušní až rekordní. I přes poškození některých sadů hrušní mrazem a chladem, je výnos nadprůměrný, a to díky výraznému nárůstu plodů v dalším období. Poškození chladem bylo nejvíce viditelné u odrůdy Lucasova, uvedla Kršková.

Menší úroda jablek u českých sadařů, podobně jako nadúroda, nemá na ceny v českých obchodech zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen z 30 až 40 procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Zásadní vliv na situaci v obchodu s jablky v Česku má Polsko, které je s roční sklizní kolem 4,5 milionu tun největším producentem jablek v Evropě.