V roce 2022 podíl zeleniny pěstované pro vlastní spotřebu na celkovém množství v ČR vypěstované zeleniny obnášel téměř 19 procent. V letech před pandemií koronaviru, která kvůli omezené dostupnosti prodejní sítě povzbudila zájem Čechů o vlastní pěstování zeleniny, se tento podíl pohyboval mezi deseti až 15 procenty. Podle odhadů ZUČM nyní produkuje čerstvou zeleninu zhruba 570.000 domácností a průměrná pěstební plocha činí 70 metrů čtverečních. Celková plocha těchto záhonů se zeleninou tak obnáší přibližně 4000 hektarů. Plocha polí se zeleninou určenou pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl přitom loni činila 11.015 hektarů a v meziročním srovnání byla o 288 hektarů menší.

Samozásobitelské pěstování zeleniny má stále největší tradici v oblastech menších sídel a venkova, zajímavou odnoží je sdílené a komunitní pěstování zeleniny ve městech. Nejvíce pěstovanými druhy v domácnostech je především plodová zelenina, tedy nakládačky a salátové okurky, rajčata, papriky. A také zeleninové druhy nenáročné na pěstování, jako je například cibule, mrkev či hrášek, uvedla ZUČM, podle které bude trend pěstování zeleniny v domácích podmínkách dál pokračovat.

Průměrné spotřebitelské ceny zeleniny v posledních dvou letech výrazně vzrostly, což zvyšuje motivaci k jejímu pěstování na zahrádkách. Například průměrná roční spotřebitelská cena kilogramu cibule se zvýšila z 16,31 koruny v roce 2021 na loňských 30,80 koruny. Kilogram květáku v obchodech ve stejném období podražil z 39,80 koruny na 48 korun, kilogram mrkve z 21,18 koruny na 29,52 koruny a rajčat z 57,04 koruny na 75,23 koruny.

Česká tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2023 podle předběžných údajů vzrostla o půl procenta na 219.510 tun. Plocha polí se zeleninou loni ale meziročně klesla o 288 hektarů na 11.015 hektarů, o rok dříve zabírala 11.303 hektarů a v roce 2021 to bylo 12.066 hektarů. Někteří pěstitelé zeleniny loni kvůli vysokým nákladům a nízkým cenám, které farmářům platí obchodníci, ukončili činnost.