Rozpočtové příjmy dosáhly 1,27 bilionu korun, proti loňskému roku se zvýšily o dvě procenta. Výdaje na konci srpna byly 1,446 bilionu korun, meziročně vzrostly o 0,4 procenta.

Do konce roku zbývají čtyři měsíce, nicméně schválený celoroční deficit 252 miliardy korun bychom měli dodržet, pokud jako vláda budeme nadále přistupovat k výdajům zodpovědně, uvedl k srpnovému deficitu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V souhrnném pohledu uplynulých osmi měsíců je pro mě pozitivní zprávou stagnace celkových výdajů za situace, kdy poměrně výrazně rostou povinné platby do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a bohužel i na obsluhu státního dluhu. Na příjmové straně vidíme nárůst daňových příjmů, kde se začínají projevovat změny nastavené ozdravným balíčkem, uvedl ministr.

Příjmové straně rozpočtu pomohl zejména výběr daní a pojistného, na kterých se vybralo o 7,2 procenta více než před rokem. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které do rozpočtu přineslo 107,2 miliardy korun, meziročně o 14,2 procenta více. Podle ministerstva k tomu přispěl růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku, jako snížení hranice pro vyšší sazbu daně. Na povinném pojistném se vybralo 497,1 miliardy korun, o 9,2 procenta víc než loni. Podle ministerstva se projevuje zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky, ale také znovuzavedení nemocenského pojištění, na kterém se zatím vybralo téměř sedm miliard korun.

Na dani z přidané hodnoty získal státní rozpočet 245 miliard korun, meziročně o 6,2 procenta více. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 9,6 procenta na 105,7 miliardy korun. Na dani z příjmu právnických osob se naopak vybralo o 10,9 procenta méně než loni, inkaso dosáhlo 110,4 miliardy korun. Příjmovou stranu rozpočtu také brzdily o 27,3 miliardy korun nižší příjmy z Evropské unie.

Hlavní výdajovou položkou rozpočtu tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 603 miliard korun, meziročně o 4,4 procenta víc. Z toho 474,7 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 47,4 miliardy korun se meziročně snížily výdaje spojené s podporou poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.

Kapitálové výdaje do konce srpna dosáhly 103,1 miliardy korun, meziročně se snížily o 11 procent. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury se snížily o 10,4 miliardy korun, dotace pro Státní fond životního prostředí o 8,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí se do uvolňování a realizace státních investic letos promítá přechod na nový evropský víceletý finanční rámec.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.

Schodek státního rozpočtu by se měl v nadcházejících letech dál snižovat, v roce 2027 se dostane pod 200 miliard korun. Předpokládá to střednědobý výhled, který ministerstvo financí zveřejnilo společně s návrhem státního rozpočtu na rok 2025. V příštím roce by měl deficit být 230 miliard korun po letos plánovaných 252 miliardách korun.

Podle střednědobého výhledu bude v roce 2026 schodek státního rozpočtu 225 miliard korun, o rok později by měl dosáhnout 180 miliard korun. Snižovat by se měl i deficit veřejného sektoru v relativním vyjádření vůči hrubému domácímu produktu (HDP), když letos klesne na 2,5 procenta HDP z loňských 3,8 procenta HDP. V příštím roce by měl být 2,1 procenta HDP, v roce 2026 klesne na 1,7 procenta HDP a o rok později na 1,4 procenta HDP.

Veřejný dluh by se měl letos zvýšit na 43,7 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP. V příštím roce dál poroste na 44,4 procenta HDP, v roce 2026 se zvýší o dalšího půl procentního bodu a v roce 2027 bude 44,7 procenta HDP.

Ministerstvo financí očekává také růst výdajů na obsluhu státního dluhu. Příští rok by tyto výdaje měly vzrůst o 5,3 procenta na 100 miliard korun. V roce 2026 podle střednědobého výhledu dosáhnou náklady dluhové služby 110 miliard korun, o rok později 118 miliard korun. Loni přitom Česko na obsluhu státního dluhu vydalo 68,3 miliardy korun.