Letos bylo za prvních šest měsíců vystaveno 1,33 milionu neschopenek, ať již z důvodu nemoci, nebo kvůli úrazu. Ženy nahlásily 739.000 neschopenek, o čtvrtinu více než muži.

V přepočtu na 100 nemocensky pojištěných bylo v první polovině letošního roku evidováno 28 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, tedy o sedm více než ve stejném období roku 2019. Tento ukazatel vzrostl ve všech odvětvových sekcích, uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Nejvíce rostl u pojištěnců působících ve vzdělávání.

Oproti tomu počet neschopenek vystavených kvůli pracovnímu úrazu letos meziročně klesl. Od ledna do června jich bylo vystaveno 22.000, přibližně o 1000 méně než ve stejném období let 2022 a 2019. Stalo se rovněž 42 smrtelných pracovních úrazů, meziročně o dva více. Téměř 400 pracovních úrazů bylo závažných a vyžádalo si nejméně pětidenní hospitalizaci, uvádí ČSÚ.

Na nemocenské strávili lidé v prvním pololetí 42,4 milionu dnů, z toho 36,5 milionu z důvodu nemoci. Ženy byly na neschopence kvůli nemoci téměř o třetinu dní více než muži. Počet prostonaných dnů z důvodu nemoci či úrazu se v porovnání s prvním pololetím 2019 zvýšil o dvě procenta. Pojištěncům bylo v letošním prvním pololetí na nemocenské vyplaceno 17 miliard korun. To bylo meziročně o čtyři procenta méně, avšak ve srovnání s prvním pololetí roku 2019 to naopak bylo skoro o čtvrtinu víc.

Zatímco v období pandemie covidu-19 se kvůli velkému množství krátkodobých neschopností pro nemoc průměrná délka pracovní neschopnosti snižovala, v letošním prvním pololetí se prodloužila. Meziročně stoupla z 25 na 32 dnů.