Pro příští rok má jít 75 procent peněz do základního a 25 procent do aplikovaného výzkumu, trend rozevírání nůžek ve výši podpory je v Česku víceméně dlouhodobý. V Evropské unii je průměr 50 na 50 a některé země dávají více peněz do aplikovaného výzkumu podle dat Eurostatu, řekl Václavík. Aniž by zpochybňoval význam základního výzkumu, uvedl, že díky aplikovanému výzkumu vznikají inovace a nové výrobky, které udržují konkurenceschopnost průmyslu v daných zemích.

V základním výzkumu uplyne od myšlenky k jejímu zhmotnění obvykle pět až deset let. Tento čas nelze nějak zkrátit, poznamenal Václavík. A jde o čas, který nelze v globální průmyslové konkurenci ztrácet, protože země by spadly z technologického vrcholu, dodal. Zdůraznil, že Česko je velmi průmyslová země a podíl průmyslu na HDP je jeden z nejvyšších ve vyspělém světě. Z čeho pak chce pan premiér (Petr Fiala z ODS) restart Česka, o kterém mluví, zaplatit, to nevím, řekl Václavík s ohledem na to, že bez potřebného počtu inovací bude český průmysl obtížněji udržovat konkurenceschopnost.

I proto adresovala Asociace výzkumných organizací dopis ministryni pro vědu, výzkum a inovace Heleně Langšádlové (TOP 09), aby ještě změnila názor na výši peněz pro jednotlivé kapitoly, které se věnují podpoře vědy, výzkumu a inovací. Nerozumíme tomu, proč se to děje a proč je trend dlouhodobý. Pokud se má někde šetřit, tak ať se šetří souměrně, a ne že se někde ubere a jinde přidá, řekl Václavík.