V České republice je na první pohled dostatek bytů a domů. Na druhý pohled však zjistíme, že se často nachází v místech, kde lidé nechtějí žít. Mladí lidé se po studiích ve velkých městech často již nechtějí vracet do menších měst a vesnic. Rostoucí věk dožití zase vede k tomu, že se nemovitosti ze starších generací později dostávají k mladším generacím. V jedné širší rodině je tak často potřeba řešit bytovou situaci ve čtyřech různých generacích, řekl ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Větší stavební aktivita je podle ředitele v oddělení nemovitostního poradenství společnosti Deloitte Petra Hány vždy v největších českých městech a jejich přilehlém okolí, jako jsou Praha a Středočeský kraj. Naopak nejnižší je v odlehlých oblastech a v post-průmyslových regionech, ve kterých spíše ubývá obyvatelstvo, a kde jsou ceny nemovitostí v průměru nižší. V těchto oblastech je poptávka po bydlení nízká, investice do nového bydlení se zde proto nevyplatí.

Zatímco z periferních regionů dlouhodobě odcházejí obyvatelé do měst, zástavba tam zůstává. Relativně klesající poptávka ze stran domácností a fixní nabídka nemovitostí vedou k tomu, že ceny nemovitostí v regionech s nízkým indexem atraktivity jsou pod reprodukční náklady stavebních prací, uvedl Hána. Naopak ve velkých městech je poptávka vysoká.

V Praze se letos od ledna do července zahájila výstavba 3117 bytů, což je o 62 procent více než v roce 2013 a o 58 procent více než v roce 2018. Přibývá i dostavených bytů. Za prvních sedm měsíců roku jich stavaři dokončili 3730, o 63 procent více než v roce 2013 a o šest procent více než v roce 2018, vyplývá z údajů ČSÚ.

Tato zvýšena výstavba ale podle analytika a ekonoma Banky Creditas Petra Dufka stejně nestačí poptávku nasytit. Výstavba nastala totiž se zpožděním v době, kdy už ceny bytů na trhu byly rekordní. Od loňského jara je opět vidět rychlý útlum bytové výstavby. Při pohledu na roční kumulovaná data byla výstavba loni v březnu, kdy se v Praze začalo stavět v ročním souhrnu přes deset tisíc bytů, dodal Dufek.

V Praze podle ČSÚ žilo na konci června více než 1,37 milionu lidí. To je přibližně o 130.000 více než v roce 2013 a o 70.000 více než v roce 2018. Reálný počet obyvatel ale podle Křečka může být ještě vyšší.

Z dat mobilních operátorů se ukazuje, že v Praze žije zhruba o 300.000 Čechů více, než ukazují oficiální data podle trvalých adres v občanských průkazech. Přehlášení je totiž administrativně náročné. Z toho vyplývá, že i když se v žádaných lokalitách daří dokončovat více bytů, stále je to zoufale málo oproti skutečné potřebě, sdělil Křeček.

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ