Zřizovateli 25 příspěvkových organizací státu jsou ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství, ministerstvo průmyslu a obchodu a jemu podřízený Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Organizace dostaly v letech 2019 až 2021 příspěvek na provoz přesahující 8,5 miliardy korun.

Kontroloři zjistili, že zřizovatelé původně schválený příspěvek na provoz kontrolovaných čtyř organizací každoročně zvyšovali, takže v letech 2019 až 2021 se z původních 623,6 milionu zvýšil o 277,5 milionu na konečných 901,1 milionu korun. Kontrolované čtyři organizace z něj v uvedených letech nakonec vyčerpaly 791,8 milionu korun.

Pochybení NKÚ vidí například v nákupu externích služeb bez hodnocení jejich hospodárnosti. Například za projekt 'Národní inventarizace kontaminovaných míst II. etapa' zaplatila CENIA externímu dodavateli v letech 2019 až 2021 celkem 116,6 milionu Kč, aniž by předtím posoudila varianty výdajů například s využitím vlastních kapacit, uvedli kontroloři. Podle nich podíl externě dodávaných služeb na celkových nákladech této agentury v kontrolovaném období postupně rostl, až v roce 2021 dosáhl 44 procent.

Také ÚZEI zaplatil v průběhu let 2019 až 2021 externím firmám za sběr dat 62,6 milionu korun, aniž měl zpracovánu ekonomickou analýzu výhodnosti nákupu dotazníkových průzkumů u třetích osob. Ani ČAS podle NKÚ nehodnotila ekonomický dopad zadání služeb externímu subjektu a podíl nakupovaných služeb na celkových nákladech zvyšovala až na více než 45 procent v roce 2021. Nakupovala například i právní služby, přestože v organizačním řádu počítala s vlastním právním oddělením.

Ústav zemědělské ekonomiky a informací vynaložil podle kontrolorů téměř 30 milionů korun určených na plnění výzkumných záměrů, jejichž výsledkem měl být například užitný či průmyslový vzor, prototyp, funkční vzorek či certifikovaná metoda částečně neúčelně. Z celkem 12 plánovaných úkolů, které měl v průběhu let 2019 až 2021 splnit, zrealizoval totiž pouze dva, uvedl NKÚ.

NKÚ prověřil i sponzorovaný přístup k českým technickým normám (ČSN). Za přístup veřejnosti k ČSN zaplatili takzvaní sponzoři, tedy převážně ministerstva, v roce 2021 poplatek přesahující 113 milionů korun. Poplatek, jehož příjemcem je ČAS, je hrazen ze státního rozpočtu na základě odhadu počtu uživatelů, nikoliv na základě jejich reálného počtu. Počet uživatelů sponzorovaného přístupu byl v roce 2021 odhadnut na 65.011, reálně jich bylo jen 8512, to je téměř osmkrát méně, upozornili kontroloři.

Kontroloři rovněž odhalili skutečnost, že ČAS coby státní příspěvková organizace vyplácela v kontrolovaném období zaměstnancům místo platu mzdy. Tak se stalo, že například průměrná měsíční mzda jednoho z vedoucích zaměstnanců ČAS byla v roce 2021 čtyřikrát vyšší, než kolik činil průměrný plat vedoucích zaměstnanců na téže pozici u ostatních kontrolovaných příspěvkových organizací, uvedl NKÚ. Plat je odměnou za práci zaměstnanců státu, krajů, obcí a organizací, které jsou jimi zřízeny. Mzdu pobírá zaměstnanec v soukromé firmě.