Výsledek za loňský rok však fond mírně zhoršil. Podle aktuální prognózy HDP stoupl o 2,3 procent, v dubnu předpokládal, že HDP se za rok 2022 zvýšil o 2,4 procenta.

Inflace má v ČR v letošním roce zpomalit na 10,9 procenta z loňských 15,1 procenta. V příštím roce má inflace činit 4,6 procenta. Zůstane tak nad cílovou úrovní České národní banky (ČNB), která činí dvě procenta. Výhled inflace je ale lepší než v dubnu, kdy MMF čekal v letošním roce zvýšení spotřebitelských cen o 11,8 procenta a v příštím roce o 5,8 procenta.

Míra nezaměstnanosti má letos vzrůst na 2,8 procenta z 2,1 procenta loni. V roce 2024 má míra nezaměstnanosti činit 2,6 procenta.

I přes výrazné zlepšení si česká ekonomika povede hůře než ekonomiky Slovenska a Polska. HDP Slovenska se letos zvýší o 1,3 procenta a Polska o 0,6 procenta. Hůře než Česko si povede další člen visegrádské čtyřky, Maďarsko, jehož ekonomika se má snížit o 0,3 procenta. V příštím roce však Slovensko i Maďarsko mají růst rychleji než Česká republika, růst Polska má být stejný, jako růst Česka.

České ministerstvo financí v srpnové prognóze uvedlo, že za letošní rok čeká pokles HDP o 0,2 procenta. Podle prognózy České národní banky (ČNB) by ekonomika letos měla za celý rok vzrůst o 0,1 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červnu odhadla, že Česká ekonomika letos vzroste o 0,3 procenta.

MMF dnes mírně zhoršil odhad růstu globální ekonomiky na příští rok o 0,1 procentního bodu na 2,9 procenta. Výhled na letošní rok nechal beze změny, HDP se má zvýšit o tři procenta.

Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně snížil odhad růstu globální ekonomiky na příští rok, výhled na letošek nechal beze změny. Předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. Výhled na rok 2024 MMF snížil o 0,1 procentního bodu. Organizace to dnes uvedla ve své podzimní prognóze.

Celosvětové zotavení z pandemie nemoci covid-19 a dopadů ruské invaze na Ukrajinu zůstává pomalé a nerovnoměrné. Hospodářská aktivita stále nedosahuje úrovně před pandemií, a to zejména v rozvíjejících se a rozvinutých ekonomikách. Rozdíly mezi regiony se zvětšují. Oživení brzdí vedle dlouhodobých důsledků pandemie a války na Ukrajině a rostoucí geoekonomické roztříštěnosti i zpřísňování měnové politiky nutné ke snížení inflace. Negativní vliv mají také krajní projevy počasí.

Celosvětová inflace by měla postupně klesat z 8,7 procenta v letošním roce na 6,9 procenta v příštím roce 2023 a na 5,8 procenta v roce 2024, uvádí zpráva. Výhled inflace na roky 2023 a 2024 MMF zvedla o 0,1 a 0,6 procentního bodu. Organizace očekává, že inflace se ve většině případů vrátí k cíli až v roce 2025.

Tříprocentní růst měnový fond označuje za slabý, když se vezme v úvahu dlouhodobý průměr. Ten v letech 2000 až 2019 činil 3,8 procenta.

Mezinárodní měnový fond vydává zprávu o výhledu globální ekonomiky dvakrát za rok - na jaře a na podzim. V červenci vychází aktualizace jarního výhledu, v lednu aktualizace výhledu podzimního.