Analytici očekávali, že míra inflace v eurozóně za říjen klesne na 3,1 procenta. Meziměsíčně ceny o 0,1 procenta vzrostly.

Nejvíce k růstu cen v říjnu přispěla kategorie potraviny, alkohol a tabák. Následovaly služby. Výrazně nižší ceny energií naopak přispěly ke zmírnění inflace.

Z celkových dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší říjnovou inflaci Slovensko, kde činila 7,8 procenta. Snížila se však ze zářijové hodnoty 9,0 procenta a ze srpnové 9,6 procenta. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně měly v říjnu Belgie s hodnotou -1,7 procenta a pak Nizozemsko, kde činila -1,0 procenta. Trojici s nejnižší inflací uzavírá Itálie, kde míra inflace činila 1,9 procenta.

Míra inflace nadále zůstává nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB).

Kompletní říjnové údaje, tedy za všechny země EU včetně České republiky, Eurostat zveřejní 17. listopadu.

Roční míra inflace v zemích eurozóny - v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:

Zdroj: Eurostat

* odhad

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozími třemi měsíci i meziročně o 0,1 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ve druhém čtvrtletí ekonomika proti předchozím třem měsícům stagnovala, meziročně ale vykazovala růst o 0,4 procenta.

V zemích eurozóny se hrubý domácí produkt (HDP) mezičtvrtletně snížil o 0,1 procenta po růstu o 0,2 procenta v období duben až červen. Analytici čekali stagnaci. Meziročně pak vzrostl o 0,1 procenta, tempo růstu ale zpomalilo z 0,5 procenta v předchozím čtvrtletí.

Největší problém zůstává napříč Evropou stejný, slabá spotřeba domácností, komentoval pro ČTK údaje analytik firmy Citfin Tomáš Volf. Upozornil, že Evropská centrální banka (ECB) na svém posledním zasedání koncem října ponechala své sazby na 4,5 procenta a zdá se, že období zvyšování sazeb skončilo. Na nižší sazby v eurozóně si ale podle něj budeme muset pravděpodobně delší dobu počkat.

Podle agentury Bloomberg eurozóna mírně klesá pod tíhou vyšších úrokových sazeb, zpomalující zahraniční poptávky a přetrvávajícího dopadu šoku z cen energií. Zatím však nepadá z útesu.

Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenaly Lotyšsko, a sice o 0,6 procenta, a Belgie, kde růst činil 0,5 procenta. Ve Španělsku ekonomika vzrostla o 0,3 procenta. Nejvýraznější pokles pak zaznamenaly Irsko, Rakousko a Česká republika.

V meziročním srovnání zaznamenalo růst pět zemí. Nejvyšší byl v Portugalsku, Španělsku a Belgii. Naopak nejvíce klesly ekonomiky Irska, Estonska, Rakouska a Švédska.

(mezičtvrtletně podle sezonně přepočtených údajů)

Zdroj: Eurostat

(meziročně podle sezonně přepočtených údajů)

Zdroj: Eurostat