Čistý obrat Lovochemie vzrostl o více než 81 procent na 12,22 miliardy korun. Společnost uvedla, že na českém trhu prodá téměř 53 procent své produkce, zbytek směřuje do zahraničí, hlavně do Německa. Z objemu prodaných hnojiv největší podíl tvoří ledková hnojiva, kterých firma prodala 405.000 tun.
Podle firmy jí vstupní náklady začaly růst už v roce 2021, kdy měla zároveň uzavřené smlouvy na prodej svých produktů za prodejní ceny výrazně nižší, než byly rostoucí výrobní náklady. Už v prosinci 2021 a poté loni v lednu omezila svou produkci, podobně jako další firmy v Evropě. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský loni uvedl, že z výrobců minerálních hnojiv tvoří plyn zhruba 90 procent variabilních nákladů na produkci. Loni panovaly i obavy z toho, zda bude plynu dostatek kvůli sankcím vůči Rusku po vypuknutí války na Ukrajině. Lovochemie v roce 2022 měla v průměru 654 zaměstnanců. Společnost předpokládá, že ceny hnojiv budou letos klesat.
Agrární komora ČR loni v dubnu uvedla, že hnojiva byly až o 300 procent dražší. Na trhu jich byl loni také nedostatek a zdražení se týkalo všech druhů hnojiv. Zemědělský svaz ČR loni v květnu uvedl, že například cena tuny ledku loni vzrostla na 18.500 korun, zatímco v roce 2021 ji podniky kupovaly za 4450 korun. Předseda Zemědělského družstva Mladotice Tomáš Polcar z Plzeňského kraje letos ČTK řekl, že za hnojiva platil podnik trojnásobné až čtyřnásobné ceny oproti roku 2021.
Podle svazu se loňský růst nákladů mimo jiné i na hnojiva promítne do letošního zisku celého sektoru. Předseda Martin Pýcha už dříve uvedl, že loni firmy nakupovaly kromě hnojiv také například osiva a další vstupy za ceny, které ovlivní jejich letošní hospodaření. Ceny zemědělských komodit loni hlavně od začátku války na Ukrajině výrazně rostly, letos již klesají na úroveň z let před výrazným růstem cen energií.
Holding Agrofert loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Zisk vzrostl o 124 procent oproti 5,8 miliardy korun v roce 2021. Tržby skupiny vzrostly o 33 procent na 245 miliard korun. Do února 2017 vlastnil koncern někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Předseda představenstva holdingu Zbyněk Průša k loňským výsledků celé skupiny uvedl, že hlavním tahounem růstu byly chemické továrny v zahraničí. V ČR do skupiny patří také chemičky Deza, Fatra, Synthesia nebo Precheza. Do skupiny patří také například GreenChem Holding sídlící v Nizozemsku nebo Duslo se sídlem na Slovensku.