Dosavadní jediná majitelka Lucerny vložila podle Forbesu Lucernu do nově vytvořené společnosti Palác PL. V ní má nyní podíl 75 procent firma BTL Healthcare Technologies, jejímž vlastníkem je podle Evidence skutečných majitelů Jan Vild, a zbylá čtvrtina dál patří Dagmar Havlové, vdově po Ivanu Havlovi. S Honzou Vildem se známe od revoluce, řekla Havlová Forbesu. Miliardářů, kteří by Lucernu zhltli, je spousta. Pro mě bylo důležité spojit se s někým, kdo zachová tradici, hodnoty a společenský účel celého místa, dodala.
K prodeji podílu v Lucerně se Havlová rozhodla kvůli vysokým nákladům na opravy paláce. Všechno půjde na rozsáhlé rekonstrukce a do souvisejících oprav, já si z obchodu peníze neodnáším, uvedla k prodeji. Výnos z prodeje pomůže podle Forbesu pokrýt úvěry na dřívější rekonstrukci vzduchotechniky nebo instalaci výtahu pro handicapované. V plánu jsou do budoucna obnovy historického zábradlí na střešních terasách, části paláce směrem do Štěpánské ulice, pasáží nebo portálů.
V Česku jsme na zelené louce vznikli, vyrostli na českých lidech a myslíme si, že máme zemi co vracet. Přesně lidem by měla Lucerna sloužit, řekl Forbesu Drbal ze skupiny BTL. Havlová podle něj Lucernu dál povede.
Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla a jeho bratra Ivana. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové
BTL vznikla podle informací na svém webu v roce 1993 a vyrábí zdravotnickou techniku zejména pro fyzioterapii, kardiologii a estetickou medicínu. Pobočky má ve více než 70 zemích a zaměstnává přes 2800 lidí. V loňském žebříčku nejhodnotnějších českých firem, který sestavil server Seznam Zprávy ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte, se skupina umístila na 24. místě s odhadovanou hodnotou 18 miliard korun. Vlastník skupiny, Jan Vild, byl po sametové revoluci poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později Občanské hnutí.







