Otázka jak rychle a jak razantně půjdou úrokové sazby dolů, se podle něj týká nejen České národní banky, ale i Evropské centrální banky a americké centrální banky Fed. Česká národní banka by ale měla být ve snižování sazeb nejrazantnější, protože zdejší makroekonomický výhled to vyžaduje, uvedl v souvislosti se stagnací tuzemské ekonomiky.

Je velká nejistota, jak rychle půjdou sazby dolů, souhlasil bývalý guvernér ČNB a zakladatel IRQ Funds Zdeněk Tůma. Tento rok bude podle něj hlavně o hledání ekonomické rovnováhy. Opatrnější přístup ČNB ke snižování sazeb souvisí s jejími obavami o výraznější oslabení kurzu koruny, které by mohlo v tomto případě nastat, poznamenal.

Bankovní rada České národní banky minulou středu snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu.

Guvernér ČNB Aleš Michl minulý týden nechtěl předjímat, jaká bude nová rovnovážná úroveň základní úrokové sazby. Bankovní rada o tom podle něj jedná, první detailní analýzu by měla mít v květnu. Michl pouze obecně řekl, že sazby budou na vyšší úrovni než před pandemií covidu-19.