Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad čtyřnásobkem průměrné mzdy.

Názory jak na progresivní zdanění, tak na hodnocení daní v souvislosti s výší příjmu jsou v posledních deseti letech poměrně stálé, uvedlo CVVM. Aktuální průzkum tak potvrdil, že česká veřejnost se spíše kloní k názoru, že daně lidí s vysokými příjmy jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány nejčastěji jako přiměřené a v případě lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké.

Zároveň u české veřejnosti převládá podpora progresivního zdaňování příjmů. To, že by procento odvedené na daních u lidí s vysokými příjmy mělo být vyšší než u lidí s nízkými příjmy, si myslí 59 procent dotázaných. Přibližně pětina uvedla, že by mělo být mnohem vyšší. Necelá třetina respondentů se vyslovila pro zdaňování stejnou sazbou bez ohledu na výši příjmu a tři procenta dotázaných uvedla, že by lidé s vyššími příjmy z nich měli na daních odvádět relativně menší část v porovnání s těmi, kdo mají nízký příjem. Zhruba šest procent pak odpovědělo, že neví.

V časovém srovnání je nynější podpora progresivního zdanění o 16 procent nižší než v roce 2008, kdy byla nejvyšší. Oproti poslednímu průzkumu z prosince 2019, kdy byla podpora progresivního zdanění naopak nejnižší, stoupla o čtyři procentní body.

Průzkum také zjišťoval, zda lidé podle svého vlastního mínění rozumí či nerozumí současnému daňovému systému v České republice. Oproti předchozímu šetření z prosince 2019 zde došlo k významnému posunu odpovědí ve prospěch porozumění systému daní – v součtu odpovědí rozhodně ano a spíše ano o 12 procentních bodů. Od začátku měření v roce 2007 bylo letos dosaženo maximální hodnoty, uvedlo CVVM. Že daňovému systému rozumí, uvedlo v aktuálním průzkumu 38 procent respondentů.

Průzkum provádělo CVVM od 26. května do 24. července, zúčastnilo se ho 929 obyvatel České republiky starších 15 let.