K razantnímu omezení by musela přistoupit v případě, že by legislativním procesem neprošly novely mediálních zákonů, které mimo jiné zvyšují televizní poplatek pro příští rok o 15 korun na 150 korun měsíčně nebo rozšiřují okruh poplatníků o uživatele mobilních zařízení nebo internetu. Novely musí schválit vláda a poté je čeká schvalování v Parlamentu, kde nemají jednoznačnou podporu.
V listopadu musí vedení televize Radě ČT předložit ke schválení rozpočet na příští rok, rozpočet založený na tou dobou platné legislativě. Pokud bychom mluvili například v makročíslech výroby ČT, znamenalo by to v premiérové výrobě propad o více než jednu třetinu. Pravděpodobně počítejme někde mezi čtyřiceti a pětačtyřiceti procenty. Taková by byla realita, uvedl Konečný.
Snižování nákladů by se dotklo také zaměstnanců. Podle Konečného by se muselo přistoupit ke snižování jejich počtu napříč televizí. ČT v současnosti zaměstnává asi 3000 lidí. Podle informací ČTK už dostaly jednotlivé útvary zadání, aby navrhly personální úspory.
V případě zvýšení poplatku by Česká televize získala příští rok navíc do rozpočtu 865 milionů korun. Letos přitom hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun. Počet poplatníků by se zvýšil o 615.000 na 3,95 milionu.







