Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho zmínil, že v době, kdy proti snaze zemědělců maximalizovat produkci stojí klimatické faktory, může být možnost ukládat uhlík a dostávat za to peníze dobrá příležitost k vylepšení ekonomiky podniku. Výzkum, jak ukládání dosáhnout a jak jeho množství v půdě monitorovat, je ale v počátku.

Prvním úkolem projektu je, abychom zjistili, jaké jsou toky uhlíku, kde je větší či menší, než očekáváme. Usilujeme o to, abychom to dokázali kvantifikovat v krajině jako v celku i regionálně. V projektu AdAgriF budujeme systém monitoringu a objektivní kvantifikace emisí v reálném čase. Dnes tyto hodnoty nevidíme v sezonním či mezidenním rozlišení a nemůžeme tak pracovat na vylepšení takového monitoringu, uvedl Trnka.

Druhým úkolem je podle něj zjišťovat, jakými technikami a postupy se uhlík bude v půdě efektivně ukládat. Dlouho jsme si mysleli, že tomu rozumíme. Ale ukázalo se, že je potřeba pracovat s houbovobakteriální složkou půdy daleko specializovaněji než dnes, řekl Trnka. Jedná se o postupy, které zatím nejsou prověřené. Vědecká komunita to nemá vyřešené, protože Česko se dlouhodobě bránilo výzkumu změny klimatu, jejího zmírnění a ukládání uhlíku. Apriori jsme odmítali změnu klimatu přijmout jako problém, ale teď vidíme cesty, které by mohly vést k cíli a chceme je sdílet se zemědělci, dodal Trnka.

Pokud vědci získají účinné nástroje, jak uhlík ukládat a jak jeho množství v půdě monitorovat, bude podle Trnky na agrárním sektoru, aby se tím zabýval a našel cesty, jak ke zpeněžení přistoupit. Doporučovali bychom centralizovanou a průhlednou cestu v souladu s národním dokazováním emisí. Velká část zemědělského rozpočtu je vázaná na veřejné peníze a mohla by být o emisní platby posílena, míní Trnka.