Češi patří podle vědkyně dlouhodobě ve srovnání s ostatními státy Evropské unie k těm nejvíce šetřivým. Problémem je nedostatečné využívání šedé vody, uvedla.
Současný koloběh vody zde funguje tak, že z přírody je voda čerpána (z podzemních zdrojů, řek, nádrží), pak putuje do úpravny, kde je zdravotně zabezpečena, a následně dotéká veřejnými vodovody do domácností. Tam je spotřebována a poslána kanalizačním systémem do čistírny odpadních vod. Zde dojde k odstranění znečištění a návratu vody do přírody vypuštěním do řek, řekla Nová.
Vodohospodářské společnosti podle ní vrátí do přírody ročně více než 750 milionů kubíků vyčištěné odpadní vody, aniž by se dále využívala. Teoreticky by se tato voda mohla dále využívat - podle kvality třeba k zalévání městské zeleně, hašení požárů nebo ke splachování, řekla.
Průkopníky v recyklaci vody jsou například Izraelci, Australané nebo Španělé. V Izraeli se recykluje až 90 procent odpadních vod, naproti tomu v Evropské unii se podle zprávy z roku 2021 společnosti International Desalination Association (IDA) recyklovalo zhruba 2,4 procenta vyčištěné vody.
S vyšší mírou recyklace vyčištěné odpadní vody by mělo pomoci nařízení EU, které stanoví minimální požadavky na opětovné využívání vody. S recyklací vody počítá v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu i ministerstvo životního prostředí (MŽP).
MŽP letos vyhlásilo výzvu pro veřejný sektor, ve které je možné žádat o dotaci na zařízení na shromažďování, úpravu a rozvod šedé a dešťové vody. Ta by se následně měla v budovách využívat pro splachování, zalívání nebo třeba na praní. Do výzvy se mohou přihlásit mimo jiné obce, kraje, školy nebo státní podniky. Žádosti je možné podávat do konce října.