Debatu o zavedení společné evropské měny v novoročním projevu rozproudil prezident Petr Pavel. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09. Naopak ODS se staví proti, stejně jako ANO a další opoziční hnutí SPD, které dlouhodobě prosazuje uzákonění pravidel obecného referenda. Pro referendum o euru se vyslovil i někdejší prezident Václav Klaus.
Myslím, že by (rozhodnutí o přijetí eura) mělo být podrobeno referendu. A já za hnutí ANO říkám, že my to připravíme, uvedla Schillerová. Poukázala na to, že řada zemí eurozóny je zadluženější než Česko a že státy s eurem mají rozdílnou ekonomickou a cenovou úroveň. Připomněla, že podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského června téměř tři čtvrtiny občanů s přijetím eura nesouhlasí.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Vláda se teď zabývá pravidelným materiálem připraveným ministerstvem financí a Českou národní bankou (ČNB), který hodnotí připravenost země na přijetí eura. Experti obou institucí v dokumentu doporučili zatím do eurozóny nevstupovat. Podle Stanjury ale ve vládním připomínkovém jednání zazněly politické komentáře k zavedení eura, které nelze vyřešit na expertní úrovni a musí je projednat kabinet. Očekává, že se tak stane ještě v lednu.







