Podíl Ruska na globálních dodávkách LNG se v tomto desetiletí téměř jistě sníží, řekl analytik Henning Gloystein z poradenské společnosti Eurasia Group. Dodal, že role Ruska na trhu s LNG slábla už před začátkem invaze na Ukrajinu.

Ambice Ruska bude brzdit skutečnost, že si země nemůže koupit zařízení pro zkapalňování zemního plynu, konstatoval Zhi Xin Chong, který ve společnosti S&P vede sekci zaměřenou na plyn v jižní a jihovýchodní Asii.

Vzhledem k rozsáhlým sankcím, které byly na Rusko uvaleny, bude pro něj v tomto desetiletí velmi náročné rozšířit svou zkapalňovací kapacitu, uvedl Zhi. Kapacita ruských zařízení na výrobu LNG podle něj zůstane v nejbližších letech na úrovni 37 milionů tun.

Do roku 2030 vzroste celková globální kapacita LNG o 50 procent na 671 milionů tun ročně. Podíl Ruska klesne na pět ze současných 6,7 procenta, odhaduje S&P.

V roce 2021, tedy ještě před invazí na Ukrajinu, bylo Rusko největším světovým vývozcem plynu a také čtvrtým největším vývozcem LNG po Austrálii, Kataru a Spojených státech. V prvním pololetí loňského roku Spojené státy předstihly Katar a Austrálii a staly se podle amerického vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) největším světovým dodavatelem LNG. Zhi očekává, že do roku 2030 bude čtvrtina celosvětové kapacity produkce LNG připadat na Spojené státy a 19 procent na Katar.

Názor, že z ústupu Ruska z globálního ekosystému LNG těží hlavně USA a Katar, sdílí i Gloystein. Profitovat by z toho podle něj mohl i region východního Středomoří. Jeho geografie nahrává tomu, aby nahradil ruský plyn dodávaný plynovody do jihoevropských zemí, zejména do Itálie, Řecka a Chorvatska, dodal analytik.

Výhodou to může být pro LNG z východu Afriky, například z Mosambiku, případně i z Tanzanie, řekl Gloystein. Upozornil také, že příležitost je časově omezená, protože Evropa se snaží od plynu odklonit.