Předáci Českomoravské konfederace odborových svazů už dřív řekli, že pro příští rok žádají zvýšení tarifů o devět až deset procent. Stěžovali si na to, že s nimi kabinet nevyjednává. V polovině června oznámili, že vyčkají do dneška, jak se vláda zachová. Pohrozili protesty. Podle premiéra dnešní jednání ukáže, zda se vládní záměr a odborářské návrhy potkají, nebo bude vyjednávání o růstu platů zaměstnanců veřejných služeb a státu pokračovat v dalších týdnech.

Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají ještě státní zaměstnanci. Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) jsou dvě třetiny tarifů v první tabulce pod zaručeným platem. Ten se podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce vyplácí ve čtyřech stupních, odpovídají minimální mzdě a jejímu 1,2násobku, 1,4násobku a 1,6násobku. Činí tak letos 20.800 korun, 24.960 korun, 29.120 korun a 33.280 korun.

Zaměstnavatelé a samosprávy si stěžují na to, že výdělky musí do zaručených částek doplácet z peněz na odměny. Nemohou tak ocenit dobré pracovníky. Dodávají, že nízké výdělky nekonkurují mzdám ve firmách, zaměstnance se nedaří získat a udržet. Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jiřího Horeckého jdou vyjednavači na jednání se třemi návrhy. Po prvním jednacím kole v únoru Horecký ČTK řekl, že vedle posunu pracovníků z první do druhé tabulky je možností snížit v první tabulce počet stupňů podle délky praxe z 12 na šest. Všechny tarify by navíc začínaly na zaručeném platu. Na takovou změnu by bylo potřeba asi 16 miliard korun. Podle další verze by pro úředníky samospráv tabulka nemusela platit vůbec.