Jireček si stěžoval na opomenuté důkazy a poukazoval na extrémní rozpory v rozsudku. Tvrdil, že obžalovaní nepočítali s tím, že oběť zemře, naopak se snažili vězněnému muži pomoci, když se jeho stav zhoršil. ÚS ale nenašel důvod k zásahu.

Stěžovatel a spoluobžalovaný si museli být vědomi toho, že kombinace fyzického a psychického násilí, uvěznění v nevyhovujících podmínkách, nedostatek potravy a tekutin a další trýznivé praktiky mohou vést ke smrti poškozeného, a s tímto následkem byli srozuměni, když v jednání pokračovali a nepřivolali pomoc, stojí v usnesení.

Jireček a Golubničenko 16. července 2022 na Břeclavsku nejprve přinutili svého známého, aby nasedl k nim do auta. Dvojice chtěla oběť potrestat, zřejmě za předchozí ukradení marihuany a několika set korun. Podle rozsudku muže odvezli do sklepa domu v obci Lubná na Svitavsku, kde ho dvě až tři hodiny bili a drželi svázaného. Poté muže přemístili do Jirečkova bydliště v obci Pohodlí u Litomyšle. Ve sklepě ho tam zanechali několik dní, a to nedostatečně oblečeného a připoutaného řetězem za ruce k traverze. Pokračovali v jeho napadání a dávali mu pervitin.

Mladík po několika dnech přestal přijímat potravu a pachatelé ho poté našli v bezvědomí. Tvrdili, že ho vynesli do domu, umyli a nakrmili a posléze mu dali léky na spaní, po kterých už se neprobudil. Těla se zbavili tak, že ho uvařili v kovovém sudu na dvoře domu, kosti spálili a zbytky rozvezli po okolí obce. V domě poté zahladili stopy. Státní zástupce počínání obou mužů připodobnil k nacistickému gestapu, dostali se prý na samou hranici lidskosti.

U odvolacího Vrchního soudu v Praze Jireček tvrdil, že nikoho nezabil, ani zabít nechtěl. Vražda to prostě nebyla, ten kluk prostě dostal špatný léky, hájil se Jireček. Otravoval s blbostma, dal jsem mu lék, aby usnul,“ uvedl Golubničenko, podle kterého se o muže ve sklepě starali.

Právě Golubničenko se dříve přiznal policii. Obžaloba tak stála zejména na jeho výpovědi, na rekonstrukci z místa činu a na výpovědích svědků. Nejvyšší soud konstatoval, že zpočátku možná pachatelé nechtěli oběť zabít, postupem času jim ale muselo být jasné, že nepřežije. Praktikovali na něm mučicí a devastační praktiky postihující fyzický i psychický stav natolik, že poškození jeho života již bylo nevratné.