Většina lidí, kteří mají kvůli horku zdravotní potíže, se potýká s nevolností, malátností, bolestí hlavy a dalšími příznaky přehřátí či dehydratace vlastními silami. První pomocí je podle doporučení Státního zdravotního ústavu (SZÚ) umístění do stínu a ochlazování, například namočeným ručníkem nebo i vlažnou sprchou. Tekutiny se při úžehu mají podávat jen po doušcích.

Odborníci jako prevenci doporučují světlé oblečení z přírodních materiálů, dostatek tekutin a lehkou stravu. Samozřejmostí je se nevystavovat přímému slunečnímu záření především pak kolem poledne, konkrétně mezi jedenáctou a patnáctou hodinou, kdy jsou sluneční paprsky nejintenzivnější, uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Lidé by měli také používat kvalitní opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem, mít sluneční brýle a pokrývku hlavy. Prevence je klíčová a zahrnuje opatření jako dostatečný příjem tekutin, ochrana před přímým sluncem a vyhýbání se fyzické aktivitě v nejteplejší části dne, dodala.

Desítky lidí skončí každý rok kvůli horku v nemocnici. Loni VZP hradila léčbu pacientů s diagnózami nazývanými souhrnně účinky horka a světla u 1457 osob, z nich 65 bylo hospitalizováno. Nejčastější jsou úpal, úžeh, tepelná vyčerpanost, tepelné křeče a mdloby. Lékaři je řeší různě od podávání tekutin a ochlazování pro přijetí do nemocnice ve vážnějších případech.

Horké počasí může působit zdravotní komplikace také chronicky nemocným pacientům, například s nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem nebo astmatem. Výrazněji ohroženi jsou podle doporučení SZÚ lidé nad 65 let, nejmenší děti do čtyř let, těhotné nebo kojící ženy.

Už v červnu, kdy Česko letos poprvé zažilo horké dny, informovala pražská zdravotnická záchranná služba o tom, že zaznamenala více výjezdů, které mohou souviset s horkým počasím. Často šlo o pacienty, kterým se zhoršil stav jejich chronického onemocnění.

zdroj: VZP