Přibližně třetina dětí využívá AI k získání doporučení. Ptají se například na to, co mají dělat, sledovat, poslouchat nebo jaké věci si koupit. Přibližně pětina se na AI obrací také kvůli svým starostem. Velmi častá je i komunikace o tělesném zdraví a kondici, uvedla Marie Jaroň Bedrošová z výzkumného týmu IRTIS.

Kreativní využití zahrnující vytváření obrázků nebo videí uvádí necelá čtvrtina dětí. Pouze čtyři procenta dotázaných připustila, že vytváří i takzvané deep fake, což jsou fotky nebo videa, jež vypadají, jako by na nich člověk dělal nebo říkal něco, co se ve skutečnosti nikdy nestalo.

S věkem se zvyšuje využívání téměř všech aktivit. Rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou obecně velmi malé, ale dívky častěji používají AI k rozhovorům o svých starostech a k vyhledávání rad, zatímco chlapce o něco častěji láká tvorba obrázků či videí, včetně právě deep fake fotek nebo videí, dodala Jaroň Bedrošová.

Kromě sbírání dat v dotaznících loni vědci také vedli polostrukturované rozhovory s dětmi a dospívajícími od 13 až 17 let. Ukazuje se, že děti a dospívající využívají generativní AI velmi rozmanitými způsoby, zejména pak jako pomocný nástroj při učení. Hodně dětí AI vnímá jako startovací bod a výsledný obsah pak dál upravuje, doplňuje nebo kombinuje s vlastní prací. Mezi hlavní motivy patří úspora času a snížení zátěže při rutinních úkolech, uvedl výzkumník Vojtěch Dvořák.

Výzkum zároveň ukázal, že úroveň AI gramotnosti se mezi dětmi může výrazně lišit. Zatímco někteří účastníci výzkumu popisují systematické ověřování informací a snahu rozpoznat falešný nebo zavádějící obsah, jiní mají tendenci důvěřovat odpovědím, pokud působí přesvědčivě. Bez ohledu na věk české děti cítí potřebu vzdělávání, vedení a podpory ze strany dospělých. Zároveň zdůrazňují, že vzdělávat by se měli i sami dospěli, aby mohli děti smysluplně vést, nikoli pouze omezovat.