V kontextu vývoje v Evropě a v důsledku ruské agrese na Ukrajině se podle Bartovského zásadně posunulo vnímání hrozeb. Došlo k nejvýznamnější změně geopolitického prostředí za desítky let a celý bezpečnostní aparát ČR je na ni nucen reagovat, řekl. Zpravodajské služby podle něj intenzivně monitorují činnost v krizových regionech, primárně právě na Ukrajině a v Rusku, na Blízkém východě a v Africe.

Teroristický útok Hamásu na Izrael loni v říjnu podle Bartovského ukázal, že základní činnost zpravodajských služeb se ani pod vlivem technologií nezměnila. Můžeme mít všechny možné senzory a technologie, ale ty nás nezachrání, pokud nemáme infiltrovanou síť protivníka, pokud nemáme informace, řekl. České a izraelské tajné služby podle něj mají nadstandardní komunikaci a vazby, funguje intenzivní výměna informací. Sdílí zkušenosti, proč k tomu došlo, co tam bylo za pochybení. Musíme se zamyslet nad tím, že technika a technické vymoženosti nejsou to jediné, co nás spasí, dodal.

Další hrozbou je podle Bartovského také nestabilita v Africe. Velmoci se podle něj snaží získat v oblasti vliv nad zeměmi i nerostným bohatstvím. Lze to podle něj vidět na příkladu států jako Niger nebo Mali, kde donedávna působila vojenská mise s cílem zemi stabilizovat. Nesmíme státy nechat jen tak ve vzduchoprázdnu a tím je přiblížit protivníkům. Zároveň, pokud státům neseme nabídky a záruky, je třeba je plnit. Pokud to neuděláme, vyberou si toho, kdo je pro ně v tu chvíli silnější a výhodnější, podotkl Bartovský.

Jedním z největších rizik do budoucna je pro Evropu a Západ podle Bartovského Čína. Pěstují si vztahy a využívají obchodní politiku tak, aby prosadili své zájmy. Postupně se dostávají víc a víc nejen do Afriky, řekl. Země je podle něj stávajícím i budoucím významným globálním hráčem, který se snaží získat vliv nad směřováním a obchodní politikou Evropské unie i zbytku světa. V oblasti kybernetických operací pak podle něj významně převyšuje aktivity Ruska. Je velmi aktivní a velmi agresivní, uvedl.