Vláda ANO, SPD a Motoristů slibuje strop důchodového věku na 65 letech ve svém programu. V návrhu legislativního plánu ho měla v chystané letošní důchodové novele, platit měl od příštího roku. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) ale uvedl, že se zavede až od roku 2028 další novelou s úpravou penzí náročných profesí. Schválený plán přípravy legislativy zmrazení věku na 65 letech už ale nezmiňuje ani u jedné předlohy. Opozice ocenila, že kabinet její důchodovou reformu rušit nebude.
My jsme nikdy neřekli, že všechna ta parametrická opatření (minulé vlády) změníme, ale že zrušíme ta klíčová. A to taky uděláme, uvedla Schillerová. Podle ní se pojem důchodová reforma už vyprázdnil. Troufnu si říct, že už nebude žádná důchodová reforma, budou parametrické změny, řekla ministryně financí.
Podotkla, že strop věku se v tomto volebním období nikoho nedotkne, hranice se na 65 let dostane až ve 30. letech. Zatím se už léta posouvá každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři či šest měsíců. Podle schválené reformy minulé vlády to má být o měsíc ročně. Na 67 let se má dostat za 31 let v roce 2057. Podle podkladů ministerstva práce pro tripartitu by zastropování začalo zvedat výdaje na penze od roku 2030. Do poloviny století by ročně vzrostly z 2,2 miliardy korun na téměř 129 miliard korun.
Podle Jurečky by vláda měla říct, z čeho se zvýšené výdaje pokryjí. Máme tady realitu. Není možné to nakombinovat, pokud politik zároveň neřekne, že to bude za cenu vyššího zadlužení země, vyšších odvodů dětí a vnoučat, nebo nižších důchodů. V té trojčlence u zodpovědného politika nic jiného nevychází, řekl exministr. Poukázal i na velký výpadek pracovních sil po nástupu silné generace takzvaných Husákových dětí do důchodu. Připomněl to, že kvůli stárnutí je nutné počítat s výraznými výdaji na sociálních a zdravotních služby.
Schillerová argumentovala tím, že lidé po šedesátce či padesátce obtížně hledají práci. Zmínila také to, že se sice prodlužuje život, ale ne doba dožití ve zdraví. Tento ukazatel je ale subjektivní, nevychází z měřitelných hodnot. Podle dřívější studie na tom Češi nejsou zdravotně hůř než lidé v jiných zemích.
Česko vydává na důchody asi osm procent HDP. Schillerová uvedla, že v jiných vyspělých státech to bývá i 12 procent. Podle projekcí se v ČR dostane suma nejvýš na 11,5 procenta HDP, řekla ministryně. Jurečka zdůraznil, že jiné země na rozdíl od Česka penze daní, při očištění jsou tedy podíly srovnatelné.
