Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, má ale rychlejší průběh a nakažená zvířata téměř vždy hynou. Proti nákaze není lék, prasata se musí utratit. V Libereckém kraji se první případ objevil v prosinci 2022 na Frýdlantsku u hranic s Polskem. Komerční chovy prasat domácích v kraji ale nákaza nezasáhla, laboratoře ji v minulých letech prokázaly jen u ulovených nebo uhynulých divokých prasat.

Česko je podle veterinářů ve světě unikátní tím, že se dokázalo s nebezpečnou nákazou v populaci divokých prasat vypořádat v krátké době už podruhé, v roce 2017 řešila veterinární správa nákazu na Zlínsku. Boj s nákazou přišel podle ředitele liberecké veterinární správy Romana Šebesty veterinární správu na 76 milionů korun. Jen na zástřelném a nálezném vyplatila veterinární správa myslivcům za poslední tři roky 44 milionů korun. Poslední pozitivní případ potvrdila laboratoř 14. srpna 2024.

Africký mor se u divokých prasat prokázal hlavně na Frýdlantsku a Liberecku s jedinou výjimkou, kdy laboratoř nákazu v květnu 2023 potvrdila u divočáka uloveného v Ralsku na Českolipsku. Ani označení za zemi prostou AMP neznamená okamžité zrušení všech bezpečnostních opatření zavedených v souvislosti s nákazou. Vymezené ochranné pásmo I a s ním spojená opatření a zvýšený monitoring dál platí ve Frýdlantském výběžku. Ochranné pásmo tam navazuje na ochranná pásma vymezená kvůli nákaze v sousedním Polsku.

Nákaza tak zůstává hrozbou, s africkým morem bojují za hranicemi nejen v Polsku, ale také v Německu a na Slovensku. Nákaza je také například v Rumunsku, Itálii, Španělsku nebo v pobaltských zemích, kde se dostala i do chovů domácích prasat. Šíření afrického moru prasat není navíc spojené jen s migrací divokých prasat, souvisí také s produkty, které pocházejí z volně žijících prasat, ať to jsou trofeje, maso nebo výrobky.