Režim dlouholetého syrského prezidenta Bašára Asada se zhroutil loni 8. prosince krátce poté, co povstalci z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům ofenzivu. V Sýrii byla ustavena přechodná vláda pod vedením HTS.

Podle velvyslankyně se diskutuje nad oblastmi, v nichž by uvolnění postihů pomohlo syrským občanům. Druhá rovina je v podstatě politická. To znamená, jak se postavíme k novému režimu, ale i k pomoci, obnově Sýrie, humanitární spolupráci a obecně spolupráci s novou vládou, řekla.

V unii podle diplomatky panuje pragmatická naděje, že by se s novým vedením mohly určité věci posunout. Zároveň si je ale EU vědoma, že musí vyčkat na konkrétní kroky. Z hledáčku unie ale podle ní Sýrie nikdy úplně nezmizela. Vždycky tam nějakým způsobem byla jak po humanitární stránce, tak po stránce pomoci s obnovou země. Anebo jeden z velmi důležitých bodů je boj proti terorismu, přiblížila. Humanitární pomoc, na které se podílí i Česko, zahrnuje například sanitaci vody, dostupnost bydlení či základní zdravotní péči.

Co se týče situace v Pásmu Gazy, kde začalo platit v neděli 19. ledna platit příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, unijní práce se podle Znamenáčkové soustředí na pokračování humanitární pomoci, ale závisí i na určitých politických signálech a symbolech.

Jedním z takových symbolů by mělo být, že se sejde poprvé od roku 2022 Asociační rada EU-Izrael. Druhý symbol bude poté nějaké politické setkání a politický dialog s palestinskou administrativou, o němž se mluví a který je nějakým způsobem v plánu, uvedla Znamenáčková. Shoda všech států EU je podle ní na tom, že výsledkem by mělo být dvoustátní řešení.

Česko patří k nejvýraznějším podporovatelům Izraele, některé státy EU podobný náhled nesdílí, hledání kompromisu tak není podle Znamenáčkové jednoduché. Česko a některé další státy jsou na jiné škále spektra, než například Irsko, Španělsko či země Beneluxu, uvedla. Část zemí pak stojí někde mezi.