Podle průzkumu Trendy Česka pro ČT ohledně zdravotnictví považují lidé čekací lhůty na vyšetření a operace za největší problém, 59 procent z nich je hodnotí jako špatné. V srpnu v něm odpovídalo 1200 respondentů.

Problém je, že je (čekací doby) neměříme. Neví to ani zdravotní pojišťovny, řekl v pořadu bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Upozornil na to, že sledování čekacích dob měla současná vláda koalice Spolu a hnutí STAN v programovém prohlášení, které nesplnila. Podle poslankyně Michaely Štebelové (STAN) vláda bod splnila, protože zákonem e-žádanky zavedla.

Podle Válka je e-žádanka jediná cesta, jak tyto čekací lhůty sledovat. V pilotním, nepovinném provozu by měly fungovat od ledna 2026. Elektronizace dává smysl jenom v případě, že bude povinně plošná, dodal Vojtěch. Podle Válka povinnost nastane od července 2026.

Pokud by elektronické žádanky zabránily opakovaných vyšetřením, odhaduje Ústav zdravotnických informací a statistiky úsporu podle ministra až na 50 miliard korun ročně. Jeho odhad je 30 až 35 miliard korun za rok.

Peníze navíc by se systému veřejného zdravotního pojištění hodily, protože už tři roky vydá na výdajích víc, než vybere na pojistném a platbách za státní pojištěnce. Pojišťovny tak čerpají z předchozích rezerv. Reálně systém spěje k vyčerpání rezerv a platební neschopnosti, dodal Vojtěch.

Podle něj a poslankyně SPD Ivety Štefanové proto bude nutné přidat peníze za státní pojištěnce. Protože náklady ve finále porostou. Zvyšuje se počet těch, kteří péči potřebují, a méně je aktivních plátců (zdravotního pojištění), dodala. V současné době se částka stanovuje automaticky podle vývoje ekonomiky, příští rok by mělo k letošním 155 miliardám korun, které stát do systému platí za děti, seniory či nezaměstnané, přibýt automatickou valorizací asi 4,4 miliardy.