Krampol byl výraznou osobností českého filmu a dabingu, proslavil se například jako dabér francouzského herce Jeana-Paula Belmonda, jako Belmondův hlas vystřídal Jana Třísku. Belmonda nadaboval v 28 celovečerních filmech.

Ve filmu debutoval v roce 1958 epizodní rolí v komedii Jána Kadára a Elmara Klose Tři přání. Postupně se z něj stal oblíbený herec a bavič. Proslul zejména rolemi tvrdých mužů nebo policistů.

Vyrostl na pražském Žižkově. Vyučil se soustružníkem kovů v Aero Vysočany a pracoval jako údržbář v nakladatelství Naše vojsko. Nakonec se mu podařilo dostat na Divadelní fakultu AMU, kterou absolvoval v roce 1962. Mimo jiné působil několik sezon v Divadle Na zábradlí.

V letech 1983 až 1990 byl členem divadla Semafor, kde společně s Miloslavem Šimkem vytvořil novou autorskou dvojici. Později psali společně hry i povídky, Krampol se stal Šimkovým dalším jevištním partnerem po zesnulém Jiřím Grossmanovi a dvojici Luděk Sobota a Petr Nárožný. Jejich popularitu podpořilo množství televizních scének. Po následných sporech z této scény Krampol i se Šimkem odešel a společně založili Divadlo Jiřího Grossmanna.

Od poloviny 90. let působil Krampol na volné noze a věnoval se především dabingu a televizní tvorbě. Na TV Prima dlouhé roky moderoval zábavní pořad Nikdo není dokonalý,

Mezi jeho nejznámější role patří postava Libora Krejcárka v seriálu Malý pitaval z velkého města. Je také známý ze seriálů Synové a dcery Jakuba Skláře či Četnické humoresky. Výraznou roli ztvárnil v televizní pohádce O princezně, která ráčkovala.

V roce 2018 obdržel od prezidenta Miloše Zemana Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění.