Senátoři kritizují také způsob, jak se zákoník měnil. Šlo podle nich o nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. Je gumový, přímo velmi snadno zneužitelný, řekl loni senátor Michael Canov (SLK), jenž návrh k Ústavnímu soudu inicioval.

Za neoprávněnou činnost pro cizí moc v základní sazbě hrozí až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahuje se na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky.

Do řízení před ÚS loni vstoupila vláda Petra Fialy (ODS). V souladu s doporučeními ministerstev spravedlnosti, vnitra i zahraničí usilovala o to, aby soud návrh senátorů zamítl, a právní úpravu tedy ponechal v platnosti.

Své stanovisko soudu doručil také Institut H21 s organizacemi Iuridicum Remedium a Otevřená společnost. Nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc podle nich zasahuje do svobody projevu, může vést k autocenzuře novinářů, aktivistů i veřejnosti. Jeho zavedení je podle organizací v rozporu se základními principy demokratického právního státu.

Letos v lednu policie zadržela člověka podezřelého ze špionáže pro Čínu. Byl obviněn právě z neoprávněné činnosti pro cizí moc. Pro mě je to jednoznačně důkazem, že loni přijatý zákon, který stanovil práci pro cizí moc jako trestný čin, má svoje opodstatnění. A že tyto hrozby nesmíme podceňovat, řekl k události prezident Petr Pavel.

Nový premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že změna zákona teď není na stole a koalice ji neřeší.