Kolektivní trestání v rámci rodiny či rodu se podle senátorů uplatňovalo v předfeudálních kmenových společenstvech nebo jejich dnešních ekvivalentech. Nyní je prý natolik vzdálené běžné a myslitelné právní praxi, že ústavní pořádek ani mezinárodní smlouvy kolektivní trestání výslovně nezakazují. To ovšem neznamená, že by taková praxe byla ústavněprávně přijatelná, protože ústavní pořádek obsahuje princip individuální odpovědnosti jako jeden ze základních principů právního státu, stojí v návrhu.
Zákon umožňuje zabavit část dávek pomoci v hmotné nouzi, zejména příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, jako náhradu za nezaplacené pokuty z přestupkového řízení. Jde o přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, ale také třeba o zanedbáváni péče o povinnou školní docházku. Obce podle zákona informují úřady práce, které pak rozhodnou o srážkách. Pokud je mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené dítě, musí dávka zůstat nejméně ve výši jeho životního minima.
