Žena, kterou dozorci ve Světlé nad Sázavou připoutali k okenní mříži, si u Ústavního soudu stěžovala na porušení práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí a porušení zákazu mučení a jiného nelidského a ponižujícího zacházení. Dozorci ženu za špatné chování zhruba na 3,5 hodiny připoutali služebními pouty za zápěstí každé ruky k okenní mříži. Za to jim okresní soud uložil trest tři roky podmíněně odložené na tři roky a trest zákazu činnosti u Vězeňské služby ČR a v bezpečnostních sborech ČR na dva roky.

Krajský soud ale rozhodnutí zrušil a sám rozhodl tak, že jednoho z obžalovaných zprostil obžaloby a věc ostatních postoupil do kázeňského řízení. Podle soudu s jistotou nešlo prokázat povědomí obžalovaných o protiprávnosti a nezákonném postupu, tedy ani naplnění subjektivní stránky trestného činu.

Podle Ústavního soudu z kontextu rozhodnutí krajského soudu nevyplývají žádné překážky, které by obžalovaným bránily seznámit se s příslušnou právní úpravou. Obžalovaní se navíc daného jednání dopustili ve specifickém postavení příslušníků ve služebním poměru, s nímž je spojena zvláštní povinnost seznámit se se všemi relevantními právními předpisy a poté je pochopitelně dodržovat, uvedla předsedkyně soudního senátu Daniela Zemanová.

Pochybení krajského soudu podle ní dosáhlo z hlediska zásahu do stěžovatelčina práva na fyzickou integritu a ochranu před mučením a nelidským a ponižujícím zacházením takové intenzity, že bylo nezbytné napadený rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu k novému posouzení.