Plénum Ústavního soudu je přesvědčeno, že jednání pomůže objasnit okolnosti procesu přijetí zákona lex Babiš II i celkové parlamentní praxe pozměňovacích návrhů, stojí na webu soudu.

Zákon je podle dřívějšího vyjádření opozičního hnutí ANO protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh na zrušení podepsalo 70 poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější, podobně jako pravidla pro přijímání dotací a pobídek. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve učinil Babiš s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra.

Podle ANO byl návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) zjevným přílepkem ke zcela nesouvisejícímu zákonu. Už tento fakt je podle dřívějších judikátů v rozporu s ústavou, uvedlo loni hnutí ANO.

Ústavní soud se v minulosti zabýval i prvním lex Babiš, tedy novelou zákona o střetu zájmů, kvůli které členové vlády nadále nemohli provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Návrhy tehdešího prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona soud v roce 2020 zamítl.

Babiš v reakci na změnu právní úpravy už v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadala mimo jiné mediální společnost Mafra a firma Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone. Agrofert později Mafru i Londu prodal skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka.