Ministr dnes zopakoval, že nový trestní řád určitě nevznikne. Maximálně nějaká velká novela, uvedl. Nemáme šanci to předělat tak, aby to v tomto období bylo schváleno, řekl.

Podle Blažka, který je původní profesí advokát, je současná podoba trestního řádu strašně složitá, ačkoliv by tento předpis složitý být vůbec neměl. Ministr míní, že když si nyní vezme trestní řád do ruky běžný občan, nebude mu rozumět.

Ministr nesouhlasí s argumentem, že jsou změny v trestním řádu potřeba proto, aby se zrychlilo trestní řízení. Naše řízení trvají srovnatelně s jinými státy EU, řekl.

Stávající trestní řád pochází z roku 1961 a prošel více než stovkou novelizací. O nový kodex už usilovalo mnoho ministrů spravedlnosti. Věcný záměr zákona schválila vláda v roce 2005 a následně také v roce 2008. O šest let později vznikla pracovní komise a od té doby vedlo ministerstvo spravedlnosti postupně šest lidí.

Blažek nechtěl v dalších přípravách pokračovat, dokud se k dosavadním výsledkům prací nevyjádří Senát a Sněmovna. Na dubnovém výjezdním zasedání v Kroměříži se pak od členů obou komor dozvěděl, že text připravený pracovní komisí je pro ně neprůchozí. Členové sněmovního ústavněprávního výboru v usnesení uvedli, že návrh nového trestního řádu sice obsahuje řadu pozitivních a užitečných změn, nejde ale o původně zamýšlenou velkou reformu.

Pro rekodifikaci procesního trestního práva se v minulosti vyslovil například nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Stávající proces je podle něj potřeba učesat a upravit zejména ve smyslu evropské judikatury. Za práci komise se postavil i bývalý ministr spravedlnosti, někdejší soudce a současný Blažkův justiční poradce Jaroslav Bureš.