Očkování dospělé populace za pandemie bylo specifické rozsahem i načasováním očkování pro jednotlivé věkové skupiny. Masový rozsah očkování a jeho uskutečnění ve velmi krátkém časovém období byly bezprecedentní. Spolu se značnou mírou nejistoty ohledně vhodnosti očkování pro těhotné se ženy mohly rozhodnout s početím raději počkat mimo měsíc, kdy vakcínu dostaly, uvedla Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Očkování proti koronaviru pro všechny nad 16 let bylo možné od začátku června 2021. Vzhledem k rozsahu očkování jsme si s kolegyněmi položily otázku, nakolik by se změnila hodnota úhrnné plodnosti v případě, že by se ženy snažily vyhnout početí v měsíci vakcinace, avšak v jiných měsících by věkově specifické míry plodnosti byly zachovány, sdělila Slabá.

Vědkyně vypočítaly očekávaný měsíční počet živě narozených dětí po vyloučení žen očkovaných o devět měsíců dříve a tento výsledek srovnaly s reálnými daty. Ve většině měsíců dospěly ke srovnatelnému trendu vývoje počtu živě narozených. V obou našich scénářích jsme až na výjimky našly pozoruhodné podobnosti v očekávaných a pozorovaných počtech živě narozených dětí v období od října 2021 do června 2022. Krátkodobá změna reprodukčního chování žen v důsledku očkování tak podle všeho přispěla k poklesu úhrnné plodnosti mezi lety 2021 a 2022, dodala vědkyně.

Za propadem podle ní stojí kombinace faktorů včetně ekonomické nejistoty, která ovlivňuje rozhodování o zakládání rodin, a proměn hodnotových preferencí, jež hrají roli v plánování rodičovství a utváření rodiny.