Jde například o elektromagnetický boj, protože čím dál větší úlohu začaly na bojišti hrát drony. Proto potřebujeme více dronové ochrany, silnější pancéřování. Technologie jsou jinde než před šesti sedmi lety a nemůžeme setrvávat na rozhodnutích, která jsou poplatná době, řekla Černochová. Na druhou stranu vyzdvihla, že odborníci ústavu dokážou držet krok s vývojem technologií. Loni uskutečnil ústav 30 zakázek pro ministerstvo obrany a pro českou armádu a pracuje na dalších, které by měly v nejbližší době získat v armádě využití. Některé výrobky či technologie využívají i spojenci v NATO.

Loni například v ústavu dokončili výrobu taktických rušičů Starkom, podílel se na přípravě nových maskovacích vzorů. Letos vyvíjejí a do dvou let by měly být hotové kontejnerové laboratoře pro chemickou a radiační ochranu.

Podle Černochové se také postupně daří navyšovat v dnešní konfliktní době rozpočet ústavu a obecně jde více peněz do vědy, výzkumu a inovací, které souvisejí s vojenstvím. Nosné projekty se týkají elektromagnetického boje. Připravujeme obměnu celé flotily systémů v reakci na válku na Ukrajině a další soudobé konflikty. Další projekty se týkají chemické a radiační ochrany a také přezbrojování pozemního vojska, uvedl ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany Petr Šnajdárek. Jde o to, jak mají vypadat bojová vozidla pěchoty CV90.

VVÚ loni vykázal obrat přes 612 milionů korun a zisk přes 56 milionů korun před zdaněním.